Často kladené dotazy k novému zákonu o zadávání veřejných zakázek

1.3 Často kladené dotazy k novému zákonu o zadávání veřejných zakázek

MMR ČR

Podle MMR má být nový předpis pro starosty jednodušší a zajistit jednodušší cestu k evropským penězům. Zákon o zadávání veřejných zakázek vzniká proto, že stávají právní úprava nevyhovuje.

• Zadavatel nemůže dnes vyloučit dodavatele, který se v minulosti neosvědčil.

(Dopustil se pochybení při jiných zakázkách, zkazil stavbu a nyní se hlásí na její dodělání apod…)
Podle nového zákona může zadavatel vyloučit účastníka řízení, pokud se dopustil v posledních 3 letech závažných nebo trvalých pochybení při plnění veřejné zakázky. 

• Zadavatel není dnes schopen určit, co je mimořádně nízká a tedy i podezřelá cena.

Zadavatel může dopředu v zadávacích podmínkách stanovit:

1. konkrétní cenu nebo náklady, které bude považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu nebo
2. vzorec určení mimořádně nízké nabídkové ceny

Není také vyloučeno, aby zadavatel posoudil nabídkovou cenu nebo náklady jako mimořádně nízké i v jiných případech, a je na něm, jak bude nakonec tuto zakázku řešit. 

• Zadavatel nemůže dnes vyloučit dodavatele, který u něj má dluhy.

Zadavatel může v menších zakázkách stanovit, že vyloučí každého, kdo má vůči němu dluhy. Například může jít o pokuty za předchozí špatné plnění veřejné zakázky.

• Zadavatel obdrží v řízení pouze předražené nabídky, to se špatně řeší…

Zadavatel bude moci stanovit stejně jako dnes maximálně přípustnou cenu. Lze se tak stále účinně bránit proti kartelovým dohodám například v regionech, kde je omezený počet potenciálních uchazečů o zakázku v daném oboru 

• Zadavatel může i do budoucna hodnotit jen cenu, jako nyní.

Kromě nejvýhodnější ceny, jako je tomu doposud, bude mít zadavatel k dispozici celou řadu dalších nových kritérií: nejvýhodnější poměr nabídkové ceny nebo nákladů životního cyklu a kvality, nejnižší nabídková cena… Dále hodnocení dopadů nabídky na životní prostředí, sociální hodnotící kritéria (např. zapojení nezaměstnaných do plnění zakázky apod.).

• Zadavatel musí nyní kontrolovat všechny nabídky bez ohledu na splnění podmínek zadání, což je často velmi náročný proces, zejména u velkých zakázek, kde se přihlásilo hodně zájemců.

Zadavatel bude podle nového zákona moci posoudit splnění podmínek účasti ještě před hodnocením vlastních nabídek, nebo posoudit splnění podmínek účasti až po hodnocení
nabídek – zde bude mít možnost volby. U vítěze bude muset provést posouzení splnění podmínek účasti a hodnocení jeho nabídky vždycky. 

• Zadavatel musí nyní vyloučit nejvýhodnější nabídku kvůli chybějícímu dokladu nebo překlepu ve výkazu výměr.

Nabídka však může být doplněna o údaje, dokumenty, vzorky, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení, v případě veřejných zakázek na stavební práce se za objasnění považuje i oprava položkového rozpočtu, pokud není dotčena celková nabídková cena a hodnocení nabídek.

• Zadavatel musí stále i na banální zakázku svolávat hodnotící komisi a pozvat členy 5 dnů dopředu.

Zadavatel podle nového zákona stále může (ale již nebude muset) k provádění úkonů podle tohoto zákona pověřit komisi k malým, tzv. podlimitním zakázkám. V takovém případě se úkony komise považují za úkony zadavatele.

• Zadavatel není v současnosti schopen řádně zadat veřejnou zakázku na sociální služby.

Zadavatel bude moci použít tzv. zjednodušený režim pro sociální služby, kdy průběh řízení určuje zadavatel s ohledem na specifika zadávaných služeb.

• Zadavatel je dnes při chybě u spolufinancovaných zakázek trestán dvakrát, jde-li o zakázku dotovanou z EU. Dostane pokutu a ještě přijde o dotaci.

Podle nového zákona zadavatel nebude pokutován ze strany ÚOHS, pokud bude zakázka i jen z části hrazena z prostředků Evropské unie. U takové zakázky udělí řídící orgán…