1
Úvodem
Než se dostaneme k jednotlivým interním aktům řízení v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, je nutno si uvědomit obsah ustanovení § 349 zákona č. 262/2006Sb., zákoník práce (dále v textu ZP), který objasňuje, co jsou právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a co pokyny k zajištění BOZP:
-
Právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, technické předpisy, technické dokumenty a technické normy, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými přípravky (podle nového chemického zákona směsmi) a jinými látkami škodlivými zdraví, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví.
-
Pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou konkrétní pokyny dané zaměstnanci vedoucími zaměstnanci, kteří jsou mu nadřízeni. Jsou to rozhodnutí vedoucích zaměstnanců adresovaná jejich podřízeným, která, v souladu s právními předpisy, upravují na konkrétní podmínky zaměstnavatele práva a povinnosti v pracovněprávních vztazích. Vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele se rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Vedoucím zaměstnance je nebo se za něj považuje rovněž vedoucí organizační složky státu (ZP § 11). Vedoucím zaměstnancem může být nejen takový zaměstnanec, kterému je podřízen alespoň jeden další zaměstnanec, ale dle usnesení Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 1077/16) jím může být i osoba, která je odpovědná za určitý úsek činnosti nebo za určitou oblast v rámci organizační struktury zaměstnavatele.
2
Vydávání a obsah vnitřních předpisů
Zaměstnavatelé mají zákonnou odpovědnost za oblast BOZP a na základě toho musí vydávat vlastní pravidla, která odpovídají jejich provozním podmínkám a reagují nejen na všechna ustanovení části páté ZP, § 101 - § 108, ale i na další související legislativu a normy platné pro tuto oblast. Těmito pravidly jsou tzv. vnitřní předpisy, které patří zároveň mezi ostatní předpisy, protože obvykle upravují též otázky ochrany života a zdraví. Mezi ně patří např. interní (vnitropodnikové) akty řízení – organizační normy, místní provozní bezpečnostní předpisy, řády, směrnice, písemné pokyny a příkazy apod. Oblast, kterou dokumentací musí pokrýt i osoby samostatně výdělečně činné, stanovuje zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, § 12. Dle § 305 ZP odst. 2 a odst. 3 mj. vnitřní předpis musí být vydán písemně, nesmí být v rozporu s právními předpisy ani vydán se zpětnou účinností, a je závazný jak pro zaměstnavatele, tak pro jeho zaměstnance. Důležitou součástí vnitřního předpisu je stanovení účinnosti, příp. vymezení časové platnosti. Zaměstnavatel je pak povinen, mimo organizování školení z vnitřních předpisů, též zaměstnance informovat o jejich vydávání, změnách nebo rušení, a to do 15 dnů od změny. Vnitřní předpis lze zezávaznit i pro jiné subjekty, které kooperují se zaměstnavatelem nebo se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích – smluvně, prokazatelným předáním dotčeným osobám nebo subjektům, zveřejněním způsobem, o kterém budou dotčené osoby nebo subjekt prokazatelně poučeni apod. V současnosti je písemné vydávání vnitřního předpisu často nahrazeno jeho elektronickou formou, která zároveň lépe splňuje pravidlo dostupnosti vnitřního předpisu všem zaměstnancům.
Tvorbou vnitřních předpisů zaměstnavatel doplňuje (rozšiřuje) požadavky právních předpisů v oblasti BOZP, které jsou často obecné a nepokrývají všechny odpovídající potřeby firem. Obecné požadavky legislativy tak musí být rozšířeny a přizpůsobeny mj. odvětví, pracovnímu prostředí a místním podmínkám pracoviště, technickému a strojnímu vybavení, specifickým činnostem, musí zohlednit požadavky na zdravotní a odbornou způsobilost zaměstnanců a jejich ochranu zdraví (kolektivní ochrana, OOPP), požadavky na bezpečnostní značky, značení a signály či způsoby předcházení mimořádným provozním událostem. Je tedy v zájmu zaměstnavatele, aby stanovil konkrétní pokyny či technologické postupy, řešil způsob řízení zaměstnanců, způsob provádění revizí technických a strojních zařízení, lhůty a náplně kontrol, určil odpovědné či pověřené osoby, zakázané práce a konkrétní bezpečnostní pokyny apod.
Stejně zásadní pro nutnou tvorbu vnitřních předpisů je mnohdy přímý požadavek legislativy na jejich zhotovení V některých případech je legislativou daný i samotný název a podstata dokumentu (např. školní řád, řád kotelny, technologický postup pro práci ve výškách atd.), zatímco forma a obsah, je většinou ponechána na zaměstnavateli. Důležité je též nezapomínat, že v některých pracovních odvětvích a oblastech BOZP tvorba vnitřních předpisů vychází přednostně z tzv. legislativy speciální (např. školství, zdravotnictví, železnice, doprava, požární ochrana apod.), a až v případě, že konkrétní problematiku tyto právní normy neřeší, použijeme legislativu obecnou. Požadavek na vypracování vnitřního předpisu, mimo právních předpisů, stanovují i některé technické normy.
Výše uvedené skutečnosti odpovídají i nálezu Ústavního soudu č. 116/2008 Sb., který vnitřní předpis vymezuje jako "hromadný pokyn zaměstnavatele, kterým specifikuje povinnosti zaměstnanců, obecně stanovené kogentními právními normami, se zřetelem na zvláštní podmínky konkrétního zaměstnavatele".
Samostatnou, a pro oblast BOZP velmi důležitou formou vnitřních předpisů, je tzv. místní provozní bezpečnostní předpis (dále v textu MPBP), který zohledňuje požadavky ustanovení § 2 písm. g) nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, kde je uvedeno, že "místním provozně bezpečnostním předpisem se rozumí předpis zaměstnavatele upravující zejména pracovní technologické postupy pro používání zařízení a pravidla pohybu zařízení a zaměstnanců v prostorech a na pracovištích zaměstnavatele". MPBP dokonce mohou nahrazovat průvodní dokumentaci v případech, kdy není znám výrobce nebo není-li průvodní dokumentace k dispozici (§ 4 odst. 1).
3
Zásady pro tvorbu vnitřních předpisů
Zjednodušeně řečeno, zaměstnavatel vytváří vnitropodnikové normy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a vydává je (po projednání, příp. po zohlednění připomínek zástupců zaměstnanců nebo přímo zaměstnanců) jednostranným příkazem zaměstnavatele. S těmito dokumenty je pak povinen seznámit prokazatelně všechny zaměstnance a kontrolovat jejich dodržování. Požadavky v nich uvedené nesmí být v rozporu s platnými právními předpisy, jinak je předpis v dotčené části neplatný. Těmito dokumenty musí zaměstnavatel zároveň zohlednit:
-
rovnocennost a neoddělitelnost zabezpečování pracovních úkolů a úkolů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
-
stanovení odpovědností na jednotlivých úsecích řízení a nastavení systému pro provádění kontrol vedoucími zaměstnanci
-
právo zaměstnanců podílet se na řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci prostřednictvím zástupců zaměstnanců nebo přímo
-
právo odborových organizací vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u jednotlivých zaměstnavatelů (ZP § 322)
-
požadavek na jednoznačnost a srozumitelnost
-
jazyk a cílovou skupinu zaměstnanců
-
velikost firmy, obvyklý způsob (možnosti) školení a předávání informací zaměstnancům
Připomínáme, že mezi zástupce zaměstnanců, se kterými je nutné počítat v oblasti BOZP, a tedy i při tvorbě vnitřních předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, patří odborová organizace, rada zaměstnanců, zástupce zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, Evropská rada zaměstnanců a vyjednávací výbor (mezinárodní firmy). V případě jejich absence lze doporučit zajišťování informací z oblasti BOZP směrem k zaměstnancům vhodným a obvyklým způsobem, s ohledem na jejich počet (porada a předání informace, oběžník e-mail, intranet apod.). V některých odvětvích však pro institut informování a projednání platí speciální legislativa (např. státní zaměstnanci a příslušníci bezpečnostních sborů).
4
Příklady právních předpisů, které vnitřní předpis vyžadují
Jak již bylo uvedeno, právní předpisy a technické normy vyžadují aktivitu zaměstnavatele v oblasti BOZP nastavením systémových řešení šitých na míru konkrétní firmě. Příklady konkrétních požadavků legislativy na vytvoření vnitřního předpisu nalezneme např. zde:
-
zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 102, odst. 4, § 103 odst. 1, § 104 odst. 5 - dokumentace o vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních, dokumentace o informacích a pokynech o BOZP vůči zaměstnancům, vlastní seznam OOPP
-
zákon č. 309/2006 Sb., o…
