1.45
Monitorování zaměstnanců během přestávek v práci
Mgr. Mgr. Radana Burešová
Dotaz:
Dnes nás zaměstnavatel informoval, že do místnosti, kde máme skříňky na věci, a kterou používáme jako oddechovou, nainstaluje kamery, aby mohl kontrolovat, zda tam netrávíme příliš mnoho času. Bojíme se, že nás někdo bude sledovat při převlékání, můžeme se nějak bránit?
Odpověď:
Pořizování obrazového popř. zvukově-obrazového záznamu osob primárně spadá do působnosti zákona o ochraně osobních údajů. Pokud k němu dochází na pracovišti, použije se nejen tento zákon, ale i zákoník práce, resp. jeho § 316 odst. 2 ZP, který je věnován ochraně soukromí zaměstnance.
Zákon stanoví, že ten, kdo s osobními údaji, které jsou definovány jako jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů (tj. dané osoby), nakládá (slovy zákona zpracovává je), tak může činit pouze se souhlasem subjektu údajů, ledaže zákon výslovně stanoví, že souhlas není třeba (§ 5 odst. 2 ZOOÚ).
NahoruKamery bez záznamu
Podle ustálené rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu osobních údajů se nejedná o zpracování osobních údajů, jestliže jsou používány kamery bez záznamu, tj. kamera pouze přenáší aktuální obraz, který někdo neustále kontroluje, aniž by byl pořizován záznam. Dle názoru Úřadu pro ochranu osobních údajů v takovém případě zaměstnavatel nemá žádné povinnosti, které by mu ukládal zákon o ochraně osobních údajů.
Ustanovení § 316 odst. 2 ZP však jde dále a zaměstnavateli zakazuje, aby narušoval soukromí zaměstnanců na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že podrobuje zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování, ledaže existuje zvláštní důvod spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele. Pokud takový důvod existuje, je zaměstnavatel povinen zaměstnance přímo informovat o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění (§ 316 odst. 3 ZP). Nad tento rámec zaměstnavatel zaměstnance nesmí sledovat, ani kdyby k tomu měl jejich výslovný souhlas, např. v pracovní smlouvě. Je při tom lhostejné, zda je sledování prováděno kamerami se záznamem, nebo bez něj.
Správní a soudní praxe (např. stanovisko Úřadu pro ochranu osobních údajů č. 2/2009 nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 8. 2013, sp. zn. 5 As 158/2012) došla k výkladu § 316 odst. 2 ZP ve spojení se zákonem, podle něhož je umístění kamer na pracovišti možné, pokud:
1. slouží závažnému legitimnímu účelu, např. ochraně majetku zaměstnavatele nebo zdraví a života, přičemž
2. zájem na dosažení účelu uvedeného v bodě 1 převažuje nad zájmem na ochranu soukromí subjektů údajů, které i tak musí být co nejvíce chráněno, a zároveň
3. danou kontrolu…