Literární kroužky

4.5.14.2 Literární kroužky

PhDr. Hana Košťálová

Literární kroužky jsou metodou, při které žáci diskutují samostatně o textu, který přečetli. Diskuse se řídí tím, jaké myšlenky a otázky vyvolala v žácích daná četba. Literární kroužky je možné organizovat mnoha způsoby. Nejznámějším autorem, který se zabývá touto metodou, je Harvey Daniels. V angličtině existuje řada webových stránek, kde si učitelé vyměňují zkušenosti s využíváním literárních kroužků v různých variantách. V programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení v České republice se literární kroužky těší velké popularitě a uplatňují se ve třídách absolventů programu s dobrým efektem.

Pracuje se v malých skupinách, zpočátku s podporou speciálních rolí, které žákům umožní prozkoumat text z určitého pohledu. Protože každý žák v kroužku plní jinou roli, mohou při následném sdílení vést ve skupině podnětnou a mnohovrstevnatou diskusi o textu.

Literární kroužky je možné organizovat jak při četbě textu narativního (vyprávěcího, beletristického), tak při četbě textů naučných, informačních. Protože se v tomto textu zabýváme čtenářstvím v předmětech, budeme dál sledovat využití literárních kroužků především při práci s informačními texty.

Průběh práce metodou literární kroužky

I. Volba textu

Učitelka vybere text, který přináší něco nového k tématu, jímž se mají žáci ve škole zabývat. Postupem času se přesouvá volba textu na žáky. Děti samy rozhodují o tom, co budou číst, podle svého zájmu, nosí do školy texty, jimiž by se chtěly zabývat. Při práci v literárních kroužcích může tak nastat situace, kdy každý čtyř nebo pětičlenný kroužek čte jiný text – podle volby svých členů. Než ale se svými dětmi dospějete do fáze, kdy si samy texty volí a čtou ve stejném čase různé texty, je třeba mnohokrát modelovat volbu textu. Pokud chcete, aby se žáci naučili vybírat si texty sami, je třeba při práci s textem poukazovat na požadované kvality textu.

Volba textu

Jaké kvality má mít takový text?

1. Neměl by být pouhou snůškou suchých informací např. o velikosti nějaké země, počtu obyvatel, hlavním městě a dalších významných městech, průmyslu, zemědělství a problémech země. Nicméně by to měl být text, který informace obsahuje v dostatečné míře.

2. Současně by to měl být text, který může žáky zaujmout buď způsobem podání, výběrem tématu, volbou prezentovaných informací apod. Například i v naučném předmětu je možné využít narativní text. (Jako příklad uvádíme kousek textu z knihy Geralda Durella Ptáci, zvířata a moji příbuzní, který přináší informace o tom, jak se rozmnožují hlemýždi.)

3. Text by měl být přiměřeně dlouhý – ale vzhledem k tomu, že může být žáky zpracováván i doma, umožňuje tato metoda pracovat i s texty, které jsou delší. Dokonce lze tímto způsobem zpracovat i poměrně rozsáhlý text, pokud to bude užitečné z hlediska cílů učení. Rozsáhlý text se zpracovává po dobu několika týdnů s tím, že žáci se připravují na plnění svých rolí jak ve výuce, tak mimo ni, a ve škole musí být pravidelný čas věnován na diskusi toho, jak si kdo s rolí poradil a co z toho vyplývá pro porozumění textu.

4. Text by měl brát v úvahu úroveň vašich žáků a měl by být tak obtížný, aby pro žáky představoval určitou výzvu, aby museli vynaložit námahu na jeho zvládnutí, ale aby současně byl zvládnutelný. Při práci ve skupině si žáci navzájem pomohou, takže se textů mírně nad aktuální úrovní dovedností žáků nemusíte obávat. Je také možné připravit k tématu více textů rozmanité povahy, určit text základní a texty rozvíjející, takže rychlejší žáci mohou číst a zpracovávat více materiálu než žáci, kterým jde čtení pomalu. Například k textu Geralda Durella je možné jako doplňkový materiál upravit některý z textů z časopisu Vesmír o hermafroditismu a dále nějaký populárně naučný textík z časopisů typu 21. století, National Geographic nebo ze sobotní přílohy Lidových novin.

II. Tvoření skupin

Tvorba skupin

Při práci v literárních kroužcích se žáci seskupují do pracovních skupin (kroužků), které spolupracují dočasně, obvykle jen tak dlouho, dokud není předložený text probrán. Zprvu se pracuje s krátkými texty, a tak i skupiny se v konkrétní sestavě sejdou třeba jen jednou. Může ale nastat situace, kdy vaši žáci vyspějí čtenářsky natolik, že se budou nějakým textem zabývat třeba měsíc. Pak se skupiny scházejí po celý měsíc podle předem stanoveného harmonogramu.

Každý člen skupiny plní konkrétní roli. Pokud se skupina (= literární kroužek) schází po delší čas a pracuje s textem na etapy, je dobré, aby se žáci v rolích prostřídali.

III. Které role mohou žáci plnit při práci s textem?

Role v kroužku

Literární kroužky mají podnítit živou diskusi o textu, o myšlenkách a informacích, které přináší, o tom, jak tyto myšlenky a informace souznějí s dosavadními znalostmi nebo zkušenostmi čtenářů nebo jim protiřečí. V literárních kroužcích mají čtenáři diskutovat reakce, které v nich text vyvolal, mají si klást otázky vedoucí k hlubšímu porozumění smyslu čteného.

Riziko rolí

Abychom žákům takto hlubokou diskusi usnadnili, je možné při zavádění literárních kroužků do třídy podpořit přemýšlení žáků předepsáním určitých rolí. Pozor! Když se žáci s pomocí těchto rolí stanou dobrými a zdatnými diskutéry, je potřeba postupně tuto oporu pro diskusi odebírat. Podle zkušeností i výzkumů vede dlouhé používání rolí k tomu, že je žáci začnou plnit mechanicky a nedoberou se opravdu přínosné diskuse o textech.

Harvey Daniels definoval v raných devadesátých letech použití čtyř základních rolí u žáků:

SPOJOVATEL
– vytváří spojení mezi textem a vlastním životem.

TAZATEL
– zajímá se o analýzu a smysl textu.

MISTR PASÁŽÍ
– definuje pasáže/části textu, které jsou zapamatováníhodné.

ILUSTRÁTOR
– vizualizuje text (obrázek, model).

Ve skutečnosti je plně v rukou učitele, aby zvážil, jaké role nabídne žákům pro zpracování konkrétního textu.

Příklad

K textu o rozmnožování hlemýžďů jsme zvolili pro žáky následující role. Výchozím textem byl úryvek z knihy Geralda Durella, doplňkové texty tvořil kratinký náročnější textík z Vesmíru (1 odstavec) a dále text ze sobotní „vědecké přílohy“ Lidových novin, který byl původně vysílán v sobotním ranním rozhlasovém vědeckopopulárním magazínu Meteor.

Spojovatel Připravíš si pro ostatní nápady k následujícím otázkám: Co tě při četbě textu napadlo o tom, jak text souvisí s tvou dosavadní životní nebo čtenářskou zkušeností? Které myšlenky textu nebo které informace jsi znal již předem a shodují se s textem? Odkud máš takové vědomosti, které jsi znal ještě před četbou textu? Které myšlenky nebo informace byly pro tebe nové? Kterým novým informacím nebo myšlenkám důvěřuješ a proč, a kterým ne, a proč? Je něco v textu v rozporu s tím, co sis dosud myslel nebo věděl? O čem by sis ještě potřeboval něco přečíst nebo se někoho zeptat, abys textu lépe porozuměl?

Tazatel Připrav si pro ostatní otázky, které tebe samotného nad textem napadnou. Mohou se týkat doslovného obsahu – tedy doslovného porozumění textu, ale některé by měly mířit na širší souvislosti. Můžeš se například ptát na určité poznatky uvedené v textu nebo na myšlenky, které je třeba vyjasnit. Můžeš se ale taky ptát třeba na to, jak spolužáci rozumějí některé formulaci, kolikeré porozumění formulace umožňuje, která je nejvýstižnější a proč apod.

Výběrčí úryvků Vyber z textu klíčová místa – úryvky ne delší než odstavec. Připrav si vlastní důvody, proč ti právě tyto úryvky připadají klíčové. Při diskusi ve skupině neprozraď spolužákům důvody své volby, jen jim nejprve přečti první úryvek a nech je, aby se dohadovali, proč sis ho vybral, čím je asi podle tebe důležitý. Můžeš položit spolužákům i otázky, které by jim pomohly odhalit tvé důvody. Na konec diskuse své důvody prozraď.

Umělec výtvarník Nakreslíš sérii schematických obrázků, které budou dokumentovat postupné kroky šnečího páření. Nebo výtvarně vystihneš, proč je pro šneky výhodné být hermafrodity.

Vedoucí diskuse Pročteš si důkladně text a rozhodneš se, co z něj by měli spolužáci určitě pochopit. Potom si připravíš takové otázky, které by mohly vyvolat diskusi vedoucí k pochopení toho, co považuješ za důležité. Můžeš pak své otázky, bude-li to vhodné, položit již během doby, kdy ostatní spolužáci ve skupině prezentují své úkoly a skupina nad nimi diskutuje. Nebo můžeš se svými otázkami vyčkat až nakonec. Na začátku práce pomůžeš kamarádům v kroužku s rozdělením rolí, pokud by s tím měli problémy.

IV. Rozdělení rolí ve skupině

Dělba rolí

Když vytvoříte skupiny o potřebném počtu žáků (podle rolí), dříve než jim rozdáte text (texty) ke čtení, přidělte jim karty s rolemi. Pokud jsou pro ně role nové, nechte je, aby si mezi sebou ujasnili, co která role obnáší. Úkolem skupiny je, aby si nejdříve zvolila vedoucího skupiny (vedoucího diskuse). Ten sice role spolužákům nepřiděluje, ale usnadňuje jejich rozdělení. Pokud jsou role žákům známé, mají za úkol si zvolit takovou roli, kterou ještě neplnili nebo plnili už dávno.

Karty a pracovní listy s popisem rolí

Vytvořte karty, na kterých popíšete, co je úkolem toho, kdo danou roli plní. Snažte se, aby karta byla napsána jazykem, kterému mohou vaši žáci rozumět.

Místo karty můžete žákům předložit pracovní list, kde bude jak popis role, tak místo na splnění úkolu. Pracovní list tak může obsahovat další vodítka pro žáky, kteří ještě v roli tápou.

V. Postup práce

Evokace – aktivita před četbou

Předpokládáme, že dříve, než jste přistoupili k práci v literárním kroužku, proběhla k tématu, o němž mají žáci číst, evokační aktivita. Například před četbou o hlemýždích se žáci zamýšleli nad otázkami: „Čím se hlemýždi podle vás liší od jiných živočichů a proč? Kterým živočichům se naopak podobají a čím?“ Mohli se také zabývat otázkou užší: „Jak se podle vás rozmnožují hlemýždi?“ U té je ale riziko, že je příliš úzká a žáci by tím mohli být tak zaskočeni, že by se jim nepodařilo nic vymyslet.

Evokaci jako aktivitu před čtením je potřeba vyvolat podobnou otázkou jen tehdy, když žákům přinášíme text my sami. Pokud si žáci sami text vybrali, stalo se tak již na základě jejich vlastního zájmu a evokace nemusí být uměle ve škole navozována.

Plnění rolí

Práce v kroužku začala rozdělením rolí. Každý žák si vybere místo ve třídě,…