Způsoby zadávání veřejných zakázek

2.6 Způsoby zadávání veřejných zakázek

JUDr. Johan Justoň

Zákon o veřejných zakázkách rozlišuje v ustanovení § 21 ZVZ celkem šest druhů zadávacích řízení:

• otevřené řízení,

• užší řízení,

• jednací řízení s uveřejněním,

• jednací řízení bez uveřejnění,

• soutěžní dialog,

• zjednodušené podlimitní řízení.

Bez splnění jakýchkoli podmínek může zadavatel použít pro zadání veřejné zakázky otevřené řízení nebo užší řízení. Ostatní druhy zadávacího řízení může zadavatel použít jen v případě, že jsou splněny podmínky stanovené zákonem (o těchto podmínkách viz níže).

Otevřené řízení je jedním z univerzálně použitelných forem zadávacího řízení, které zákon definuje. Společně s užším řízením jde o takový druh zadávacího řízení, u kterého není zákonem definováno omezení podmínek a případů, kdy je možné tyto druhy zadávacího řízení použít – na rozdíl od ostatních druhů zadávacího řízení. V otevřeném řízení zadavatel vyzve neomezený okruh dodavatelů, aby podali své nabídky, z nichž pak následně vybírá tu nejvhodnější. Nalezneme zde tak jistou podobnost s obchodní veřejnou soutěží podle zrušeného zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, neboť základním principem je, že v tomto řízení může nabídku podat kdokoli. Tento druh soutěže je vhodný pro případ, kdy zadavatel hodlá získat co nejširší počet nabídek, z nichž pak vybere tu, která bude nejlépe splňovat zadávací podmínky (tj. zadavatelovy představy).

Novelizací zákona o veřejných zakázkách provedenou zákonem č. 258/2011 Sb. se výše uvedené pravidlo o univerzálnosti použití otevřeného řízení částečně modifikovalo; podle ustanovení § 21 odst. 2 ZVZ seotevřené řízení nepoužije v případě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti. Zadavatel, který hodlá zadat veřejnou zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti, tedy nemůže zadat zakázku v otevřeném řízení; musí použít jiné druhy zadávacího řízení, které mu zákon v daném případě umožňuje.

Užší řízení je (společně s otevřeným řízením) takovým druhem zadávacího řízení, u kterého zákon nedefinuje žádné omezovací podmínky pro jeho použití a zadavatel tak může přistoupit k jeho použití bez dalšího. V užším řízení mohou podat nabídku pouze ty osoby, které o to předběžně požádaly na základě oznámení zadavatele a které k tomu byly následně zadavatelem vyzvány. Sektoroví a veřejní zadavatelé zadávající veřejnou zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti si v rámci tohoto řízení mohou stanovit minimální a maximální počet nabídek, které hodlá obdržet a hodnotit. Tento postup je vhodný v případě, pokud má zmíněný zadavatel zájem o účast co nejširšího počtu zájemců, avšak zároveň se chce zabývat pouze omezeným okruhem nabídek těch zájemců, kteří prokázali splnění kvalifikace a které zadavatel vyzve k podání nabídky.

Jednací řízení s uveřejněním je druh zadávacího řízení, který zadavatel smí použít pouze tehdy, pokud splňuje některou ze zákonem stanovených podmínek (viz níže). V jednacím řízení s uveřejněním mohou nabídku podat pouze zadavatelem vyzvaní zájemci, kteří předtím podali žádost o účast. Zásadní rozdíl oproti užšímu řízení je ten, že podané nabídky nejsou pro zadavatele závazné, ale že na jejich základě může zadavatel s danými uchazeči dále vyjednávat o sjednání nejvhodnějších smluvních podmínek. Sektorový zadavatel a veřejný zadavatel zadávající veřejnou zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti může navíc omezit počet zájemců pro účast v jednacím řízení s uveřejněním a rovněž stanovit maximální počet zájemců, jež vyzve k podání nabídky.

Kterýkoli zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení s uveřejněním v následujících případech:

• jestliže v předchozím otevřeném řízení, užším řízení, zjednodušeném podlimitním řízení nebo soutěžním dialogu byly podány pouze neúplné nebo nepřijatelné nabídky, podstatně nezmění zadávací podmínky a zahájí jednací řízení s uveřejněním bezodkladně po zrušení předchozího zadávacího řízení.

  • - Neúplné nabídky jsou nabídky, které nevyhověly kontrole úplnosti; ¹
  • - Nepřijatelnými nabídkami jsou nabídky:
    • - nevhodné, kterými jsou nabídky nesplňující požadavky zadavatele na předmět plnění veřejné zakázky,
    • - které nesplnily zadávací podmínky z hlediska jiných požadavků zadavatele než na předmět veřejné zakázky,
    • - u kterých uchazeč neprokázal splnění kvalifikace,
    • - které jsou v rozporu s platnými právními předpisy,
    • - které obsahují upravené podmínky plnění v rozporu s požadavky zadavatele nebo neodůvodněnou mimořádně nízkou nabídkovou cenu,
    • - které byly podány po uplynutí lhůty pro podání nabídek;

• ve výjimečných případech, pokud s ohledem na povahu dodávek, služeb či stavebních prací nebo rizika s nimi spojená lze důvodně předpokládat, že nabídkové ceny uchazečů budou navzájem nesrovnatelné;

• v případě veřejných zakázek na služby (především jde-li o pojišťovací, bankovní, investiční či projektové služby nebo auditorské, tlumočnické, právní či jiné podobné služby), pokud povaha služeb neumožňuje dostatečně přesně určit předmět veřejné zakázky předem tak, aby jí bylo možné zadat postupy stanovenými zákonem pro otevřené řízení či užší řízení, a to zejména pokud jde o stanovení hodnotících kritérií již při zahájení otevřeného řízení či užšího řízení

• v případě veřejných zakázek na stavební práce, pokud jde o stavební práce prováděné výhradně za účelem výzkumu nebo vývoje a nikoliv za účelem dosažení zisku nebo úhrady nákladů spojených s výzkumem a vývojem.

Další podmínky pro použití jednacího řízení s uveřejněním platí pouze pro sektorového nebo veřejného zadavatele:

• sektorový zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení s uveřejněním i bez naplnění podmínek uvedených výše;

• veřejný zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení s uveřejněním i bez naplnění podmínek uvedených výše, jde-li o veřejnou zakázku na služby uvedené v příloze č. 2 zákona, nebo jde-li o veřejnou zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti.

Jednací řízení bez uveřejnění je po formální stránce nejjednodušší způsob zadávání veřejných zakázek, a to z toho důvodu, že zákon nestanovuje žádné konkrétní postupy, kterých by byl zadavatel povinen se držet. Právě proto váže zákon na jeho použití taxativní výčet podmínek, které musí být splněny, aby mohl zadavatel k tomuto druhu řízení přistoupit. V jednacím řízení bez uveřejnění zadavatel vyzve bez jakéhokoli předchozího oznámení jednoho nebo více dodavatelů k podání nabídky, o kterých pak následně s danými dodavateli jedná za účelem uzavření smlouvy.

Zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění v následujících případech:

• pokud v předchozím otevřeném řízení, užším řízení, zjednodušeném podlimitním řízení či jednacím řízení s uveřejněním (a v případě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti rovněž v předchozím soutěžním dialogu) nebyly podány žádné nabídky, nebo byly podány pouze nevhodné nabídky; v takovém případě může zadavatel zadávací řízení buď zrušit, nebo pokračovat dále s tím, že je oprávněn použít jednací řízení bez uveřejnění;

• pokud nebyly podány žádné žádosti o účast v užším řízení či jednacím řízení s uveřejněním (a v případě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti rovněž v soutěžním dialogu); rovněž v takovém případě může zadavatel zadávací řízení buď zrušit, nebo pokračovat dále s tím, že je oprávněn použít jednací řízení bez uveřejnění;

• veřejná zakázka může být splněna z technických či uměleckých důvodů, z důvodu ochrany výhradních práv nebo z důvodů vyplývajících ze zvláštního právního předpisu pouze určitým dodavatelem; jde např. o ochranu autorských práv atp.;

• veřejnou zakázku je nezbytné zadat v krajně naléhavém případě, který zadavatel svým jednáním nezpůsobil a ani jej nemohl předvídat, a z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení.

Další okruh podmínek použití jednacího řízení bez uveřejnění se vztahuje na jednotlivé druhy veřejných zakázek. Jde-li o veřejnou zakázku na dodávky, může zadavatel použít tento druh zadávacího řízení, jestliže:

• dodávané zboží je vyráběno pouze pro účely výzkumu nebo vývoje, vyjma případů, kdy je zboží vyráběno ve větším množství za účelem dosažení zisku zadavatele nebo za účelem pokrytí nákladů zadavatele spojených s výzkumem nebo vývojem,

• jde o dodatečné dodávky od téhož dodavatele, s nímž již byla uzavřena smlouva, které jsou určeny jako částečná náhrada původní dodávky nebo jako rozšíření stávajícího rozsahu dodávky, a to za předpokladu, že by změna dodavatele nutila zadavatele pořizovat zboží odlišných technických parametrů, které by měly za následek neslučitelnost nebo by znamenaly nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě; celková doba trvání původní smlouvy, včetně doby trvání smlouvy na dodatečné dodávky nesmí v případě veřejného zadavatele přesáhnout dobu 3 let, pokud to není odůvodněno zvláštními okolnostmi; jde-li o a v případě veřejnou zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti, nesmí přesáhnout dobu 5 let, kromě výjimečných okolností určených s ohledem na očekávanou provozní životnost dodávek a technické obtíže, které by mohly být změnou dodavatele způsobeny,

• jde o dodávky nabízené a kupované na komoditních burzách

• jde o dodávky pořizované za zvláště výhodných podmínek od dodavatele, který je v likvidaci či vyrovnání, nebo od správce podstaty, vyrovnacího správce nebo správce v případě dodavatele, na jehož majetek byl prohlášen konkurz nebo vůči němuž je povoleno vyrovnání či potvrzeno nucené vyrovnání nebo vůči němuž je zavedena nucená správa,

• jde o zboží pořizované za cenu podstatně nižší, než je obvyklá tržní cena, a podstatně nižší cena je dodavatelem nabízena jen po velmi krátkou dobu; veřejný zadavatel je oprávněn zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění podle tohoto písmene pouze ve vztahu k podlimitní veřejné zakázce.

Veřejnou zakázku na služby může zadavatel zadat v jednacím řízení bez uveřejnění rovněž v případě, jestliže je zadávána v návaznosti na soutěž o návrh, podle jejíchž pravidel musí být veřejná zakázka zadána vybranému účastníkovi nebo jednomu z vybraných účastníků této soutěže. V případě více vybraných účastníků soutěže o návrh je zadavatel povinen vyzvat k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění všechny vybrané účastníky. Předmětem veřejné zakázky na služby navazující na soutěž o návrh nesmí být vlastní realizace návrhu, neboť by to narušovalo hospodářskou soutěž. To však neplatí v případech, kdy to odůvodňuje povaha předmětu soutěže o návrh. Na základě této výjimky bude třeba každé plnění posoudit vzhledem k jeho charakteru.

V jednacím řízení bez uveřejnění může zadavatel zadat veřejnou zakázku na stavební práce nebo veřejnou zakázku na služby rovněž v případě, jestliže jde o:

• dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby, které nebyly obsaženy v původních zadávacích podmínkách, jejich potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, a tyto dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby jsou nezbytné pro provedení původních stavebních prací nebo pro poskytnutí původních služeb, a to za předpokladu, že

  • - dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby budou zadány témuž dodavateli,
  • - dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby nemohou být technicky nebo ekonomicky odděleny od původní veřejné zakázky, pokud by toto oddělení způsobilo závažnou újmu zadavateli, nebo ačkoliv je toto oddělení technicky či ekonomicky možné, jsou dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby zcela nezbytné pro dokončení předmětu původní veřejné zakázky, a
  • - v případě veřejného zadavatele celkový rozsah dodatečných stavebních prací nebo dodatečných služeb nepřekročí 30 % ceny původní veřejné zakázky

• nové stavební práce (a v případě veřejného zadavatele rovněž tehdy, jde-li o nové služby), spočívající v obdobných stavebních pracích (nebo službách), jako v původní veřejné zakázce a odpovídajících původní veřejné zakázce, a to za předpokladu, že

  • - nové stavební práce nebo nové služby budou zadány témuž dodavateli,
  • - původní veřejná…