Změny v pracovním právu v 2. čtvrtletí 2024

2.1.1

Změny v pracovním právu v 2. čtvrtletí 2024

JUDr. Petr Bukovjan

Sotva zaměstnavatelé a zaměstnanci "vydýchali" velké změny, které do pracovního práva přinesla novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též "ZP"), s účinností od 1. 10. 2023 a od 1. 1. 2024, už aby se pomalu připravovali na další. Oblast pracovního práva se totiž mění průběžně a nejde jen o zákoník práce.

Přinášíme přehled dalších přijatých nebo připravovaných důležitých změn pro pracovněprávní praxi.

 NahoruČlenové dobrovolných jednotek požární ochrany a rozvrhování pracovní doby

Co představuje pro zaměstnavatele po výše zmíněné novele zákoníku práce vůbec největší změnu, je dle § 74 odst. 2 ZP nová povinnost také při výkonu práce na základě dohody o provedení práce (DPP) a dohody o pracovní činnosti (DPČ) "předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení". Jinak řečeno, s určitými výjimkami musí zaměstnavatel i tzv. dohodářům rozvrhovat pracovní dobu. To zakládá jeho povinnost v takto rozvržené pracovní době práci přidělovat a zaměstnanci povinnost práci v této době konat.

V praxi se ukazuje, že na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou často vykonávány činnosti, u nichž je velmi složité dopředu písemný rozvrh pracovní doby zpracovat. Jedním z těchto případů je rovněž zásahová činnost členů dobrovolných jednotek požární ochrany. Po společných jednáních mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) a Ministerstvem vnitra (MV) byla rychle připravena legislativní změna zakládající výjimku pro uvedené zaměstnance, a to s odkazem na článek I odst. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii, dle kterého mohou členské státy z objektivních důvodů stanovit, že se ustanovení směrnice mj. o minimální předvídatelnosti práce nepoužijí "na úředníky, veřejné záchranné služby, ozbrojené síly, policejní orgány, soudce, státní zástupce, vyšetřovatele nebo jiné orgány pro vymáhání práva".

S účinností od 22. 3. 2024 bylo do zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, vloženo nové ustanovení § 69c, které je nazváno jako "Výjimka pro členy dobrovolných jednotek požární ochrany" a dle kterého platí, že "pokud je činnost členů dobrovolných jednotek požární ochrany v souvislosti se zásahem vykonávána na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, zaměstnavatel není povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu.“ Změnový zákon byl ve Sbírce zákonů publikován pod číslem 54/2024.

Je třeba si uvědomit, že výše popsaná výjimka se vztahuje jen na činnost "dobrovolných hasičů" při jejich zásahu. Pokud jde o jiné činnosti člena této jednotky požární ochrany (školení, údržba požární techniky apod.) konané v rámci DPP nebo DPČ, povinnost zaměstnavatele k rozvržení pracovní doby se řídí obecnými pravidly.

 NahoruNovela zákona o zaměstnanosti

Zákonem č. 408/2023 Sb. se změnil s účinností od 1. 1. 2024 zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále též "ZZ"), a další související zákony. Některé změny nastanou až ke dni 1. 7. 2024. Níže uvádíme jejich výčet.

Volná pracovní místa (§ 37 a § 37a ZZ)

• Mezi údaje, které jsou součástí základní charakteristiky nahlášeného volného pracovního místa, se v § 37 odst. 1 ZZ stane též informace o příslušném kódu vztahujícím se k druhu práce v rámci oznámeného volného pracovního místa, a to podle skupin Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) zveřejněné Českým statistickým úřadem.

• Nově bude dle druhého odstavce téhož ustanovení zákona platit, že krajská pobočka Úřadu práce vyřadí z evidence volných pracovních míst oznámené volné pracovní místo po 6 měsících ode dne jeho oznámení zaměstnavatelem. K tomu nedojde u pracovního místa, u něhož je vedeno řízení o žádosti o vydání zaměstnanecké karty nebo modré karty nebo povolení k zaměstnání cizince, a to až do doby ukončení správního řízení.

• Dle § 37 odst. 3 ZZ k vyřazení volného pracovního místa z uvedené evidence bude moci krajská pobočka Úřadu práce přistoupit i tehdy, pokud zaměstnavatel neposkytne krajské pobočce Úřadu práce součinnost k obsazení tohoto oznámeného volného pracovního místa.

• K určitým formálním úpravám dojde v § 37a ZZ, který se týká vedení centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty a centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli modré karty. Po provedené změně bude jasné, že podmínkou pro zařazení volného pracovního místa do jedné z těchto centrálních evidencí je souhlas zaměstnavatele a že v případě, že lze volné pracovní místo s ohledem na dostatek volných pracovních sil obsadit jinak, je podmínkou pro zařazení volného pracovního místa do této centrální evidence skutečnost, že je toto volné pracovní místo krajskou pobočkou Úřadu práce nabízeno a zveřejněno alespoň po dobu 30 dnů od jeho oznámení této krajské pobočce Úřadu práce. Byť obě centrální evidence vede MPSV, např. k vyřazení volného pracovního místa z takové evidence, přistoupí ministerstvo vždy prostřednictvím příslušné krajské pobočky Úřadu práce.

Zaměstnávání cizinců (§ 87, 88, 94, 101a a § 102 ZZ)

• Část čtvrtá zákona o zaměstnanosti bude nově nazvána "Zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí a povinnosti zaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie vysílajícího zaměstnance k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky". Je tomu tak mj. proto, že bude do této části doplněna samostatná Hlava III, která obsahuje nové ustanovení § 101a ZZ nazvané "Povinnosti zaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie vysílajícího zaměstnance k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky" (k tomu viz dále). Jde o jistou náhradu za dosavadní § 87 odst. 2 ZZ.

• Důležité je nové znění § 87 odst. 4 ZZ. Právní úprava mění totiž formu, kterou je zaměstnavatel povinen informovat místně příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce o tom, že nastoupil do zaměstnání nebo k výkonu práce na území České republiky občan Evropské unie, jeho rodinný příslušník (§ 3 odst. 2 ZZ), rodinný příslušník občana České republiky uvedený v § 3 odst. 3 ZZ, cizinec uvedený v § 98 písm. a) až e) a j) a l) až s)a v § 98a, u kterého se nevyžaduje povolení k zaměstnání, nebo cizinec, u kterého se vyžaduje povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrá karta, a o dalších navazujících skutečnostech (mj. o tom, že takové zaměstnání nebo výkon práce skončily). Od 1. 7. 2024 bude platit, že takovou informaci je zaměstnavatel povinen doručit pouze dálkovým přístupem datovou zprávou do datové schránky určené Úřadem práce nebo využitím informačního systému podle specifikace komunikace a ve formátu, s obsahem a strukturou stanovenou MPSV ve vyhlášce. Nesplňuje-li informace tyto podmínky, nepřihlíží se k ní. Stejné pravidlo bude vztaženo na informace zaměstnavatele dle § 88 ZZ, tj. třeba o tom, že uvedený cizinec nenastoupil do práce nebo s ním bylo zaměstnání ukončeno ještě předtím, než uplynula doba vydaného povolení.

• Ke změně dojde též v právní úpravě povolení k zaměstnání. Dle druhé věty § 94 odst. 1 ZZ bylo vydáno na dobu kratší než 9 měsíců, lze prodloužit, nejdéle však tak, aby celková doba platnosti povolení k zaměstnání nepřekročila 9 měsíců v kterémkoli období 12 měsíců po sobě jdoucích. Do 30. 6. 2024 přichází v úvahu takové prodloužení jen u povolení k zaměstnání vydaných na dobu kratší než 6 měsíců, novela tento parametr o 3 měsíce navýší.

• Do výčtu cizinců, kteří dle § 98 ZZ k zaměstnání nebo k výkonu práce na území České republiky nepotřebují povolení k zaměstnání, zaměstnaneckou kartu, kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrou kartu, bude dle nově vloženého písmene u) patřit cizinec, který "je občanem státu uvedeného na seznamu států, u jejichž občanů se nevyžaduje k zaměstnání nebo výkonu práce povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrá karta; seznam těchto států může vláda stanovit nařízením, a to po projednání v Radě hospodářské a sociální dohody a s přihlédnutím k aktuální situaci na trhu práce".

• Jak bylo výše avizováno, nově vložený § 101a ZZ upravuje povinnosti zahraničního zaměstnavatele při vyslání zaměstnance k výkonu práce na území České republiky v rámci nadnárodního poskytování služeb. Oproti dosavadní právní úpravě obsažené v § 87 odst. 2 ZZ bude mít tento zaměstnavatel oznamovací povinnost už nikoliv vůči krajské pobočce Úřadu práce, ale vůči Státnímu úřadu inspekce práce (SÚIP), a to prostřednictvím informačního systému a podle specifikace, ve formátu a struktuře zveřejněné tímto úřadem. Co musí být součástí oznámení, obsahuje § 101a odst. 2 ZZ (jde např. o datum zahájení vyslání stejně jako datum jeho předpokládaného ukončení nebo údaj o povaze poskytované služby nebo klasifikaci ekonomické činnosti). Dle pátého odstavce zmíněného ustanovení bude vysílající zaměstnavatel povinen přiložit k oznámení kopii dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu vyslaného zaměstnance, a bude-li v jiném než českém nebo slovenském jazyce, též překlad tohoto dokladu do českého jazyka. Za správnost překladu pracovní smlouvy do českého jazyka bude přitom odpovídat tento zaměstnavatel.

• Zpřehlední se výčet údajů, které musí zaměstnavatel vést ve své evidenci k zaměstnaným občanům Evropské unie a cizincům dle § 102 ZZ.

 NahoruZměny ve vazbě na tzv. konsolidační balíček

Řadu velkých změn, které se dotkly zaměstnavatelů či zaměstnanců s účinností od 1. 1. 2024, nebo se jich teprve dotknou s účinností od 1. 7. 2024, přinesl, resp. přinese tzv. konsolidační balíček. Tím je zákon č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů.

Největší "pozdvižení" vyvolávají mezi zaměstnavateli i zaměstnanci přijaté změny týkající se vzniku účasti na nemocenském pojištění a s tím spojený (dodatečný) odvod pojistného na sociální zabezpečení u zaměstnance konajícího práci na základě více DPP v jednom a témže kalendářním měsíci. Jak jsem informoval už v minulém přehledu změn, podle schváleného znění mělo původně od poloviny letošního roku zjednodušeně řečeno platit, že:

• zaměstnanec činný na základě DPP je účasten pojištění též, jestliže vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více DPP a úhrn zúčtovaných započitatelných příjmů z těchto dohod dosáhl v kalendářním měsíci aspoň rozhodnou částku ve výši 25 % příslušné průměrné mzdy (pro rok 2024 jde o částku 10 500 Kč), a

• zaměstnanec činný na základě DPP je účasten pojištění též, jestliže vykonával v kalendářním měsíci u různých zaměstnavatelů více DPP a úhrn zúčtovaných započitatelných příjmů z těchto dohod dosáhl v kalendářním měsíci aspoň rozhodnou částku ve výši 40 % příslušné průměrné mzdy (pro rok 2024 jde o částku 17 500 Kč).

Protože právní úprava má ale nedostatky, s velkou pravděpodobností dojde k její změně. Směřuje k tomu pozměňovací návrh k nesouvisejícímu sněmovnímu tisku č. 570 obsahujícímu návrh zákona, kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Podle tohoto pozměňovacího návrhu by se co do příjmů z DPP postupovalo od 1. 1. 2025 jinak (přijaté změny by tak byly až na výjimky přepracovány a odloženy na začátek příštího roku).

Návrh změnového zákona bude zřejmě v dohledné době schválen Poslaneckou sněmovnou a bude ho projednávat Senát. Ve stručnosti lze celý systém popsat na následujících principech:

• Novela má zavést režim tzv. oznámené dohody. Pokud zaměstnavatel jako první oznámí ČSSZ svůj záměr tento režim využít, bude se účast jeho zaměstnance na DPP posuzovat ve vztahu k rozhodné částce 25 % příslušné průměrné mzdy, ať už je to na základě jedné takové dohody, nebo jich bude více.

• U ostatních zaměstnavatelů, kteří zaměstnají v témže měsíci téhož zaměstnance na DPP, se účast na nemocenském pojištění bude vztahovat ke standardní rozhodné částce (v roce 2024 činí tato částka 4 000 Kč, pro rok 2025 může být jiná).

• Záměr uplatňovat režim tzv. oznámené dohody bude zaměstnavatel oznamovat ČSSZ na předepsaném tiskopisu v elektronické podobě, a to nedříve od prvního dne kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, od něhož zaměstnavatel hodlá režim tzv. oznámené dohody uplatňovat, nikoliv však dříve než v den, kdy zaměstnavatel oznámil datum nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání. Záměr uplatňovat režim tzv. oznámené dohody u jednotlivého zaměstnance lze oznámit do dvacátého kalendářního dne, který následuje po kalendářním měsíci, za který režim tzv. oznámené dohody u tohoto zaměstnance hodlá uplatnit.

• Bude-li mít záměr uplatňovat režim tzv. oznámené dohody u téhož zaměstnance více zaměstnavatelů, může režim oznámené dohody uplatňovat u tohoto zaměstnance jen ten zaměstnavatel, který oznámil ČSSZ tento záměr jako první. To, zdali byl, nebo nebyl v oznámení tohoto záměru první, zjistí zaměstnavatel dotazem (datovou zprávou) do systému ČSSZ. Pokud už u daného zaměstnance uplatnil zmíněný režim jako první jiný zaměstnavatel, ČSSZ o tom bude neprodleně a elektronicky informovat zaměstnavatele, který oznámil záměr uplatňovat režim tzv. oznámené dohody u zaměstnance jako další v pořadí.

• ČSSZ povede evidenci zaměstnavatelů, kteří ohlásili záměr uplatňovat režim tzv. oznámené dohody jako první, zaměstnavatelů, kteří uplatňují režim tzv. oznámené dohody, a zaměstnanců v režimu tzv. oznámené dohody. Údaje o zaměstnancích z této evidence bude ČSSZ sdělovat též příslušné zdravotní pojišťovně pro účely odvodu pojistného na veřejné zdravotní pojištění.

Čemu se zaměstnavatelé s účinností od 1. 7. 2024 nicméně nevyhnou, je plnění oznamovací povinnosti vůči uzemní správě sociálního zabezpečení dle nově vloženého § 9a zákona č. 589/1992 Sb., pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. K požadovaným údajům jen přibude údaj obsahující název zdravotní pojišťovny. Zaměstnavatel tak bude muset do 20. dne kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnával zaměstnance činné na základě DPP, předložit příslušné územní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu údaje o těchto zaměstnancích; těmito údaji se přitom podle zákona rozumí:

• jméno a příjmení,

• rodné číslo nebo datum a místo narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno,

• název zdravotní pojišťovny zaměstnance,

• datum nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání a datum skončení zaměstnání a

• výše příjmů, které těmto zaměstnancům za příslušný kalendářní…