Stravné při tuzemských pracovních cestách - zvýšené stravovací výdaje

Stanovení stravného

Vedení organizace vypracovalo vnitřní směrnici k poskytování cestovních náhrad, ve které byly mimo jiné stanoveny sazby stravného, které zaměstnanec obdrží v závislosti na době trvání pracovní cesty platné pro rok 2024.

Tabulka 3

Organizace vyslala pracovnici mzdové účtárny paní Holou na pracovní cestu, která trvala od 7:00 do 17:00 hodin. Zaměstnavatel poskytl paní Holé stravné ve výši 150 Kč.

Nárok na stravné

Vedení školy vyslalo dvě učitelky se studenty na dvoudenní exkurzi. Po návratu z pracovní cesty vyúčtovaly učitelky nárok na stravné, které jim zaměstnavatel následně proplatil. Studenti nárok na cestovní náhrady (stravné) nemají, protože nemají uzavřen pracovní poměr a nevztahuje se na ně zákoník práce.

Zaměstnanec nemocnice, který se obvykle stravoval v dietní jídelně, ve které jsou obědy vydávány v době od 11:00 do 13:00 hod., byl vyslán na pracovní cestu od 10:00 do 14:00 hodin. Pracovní cesta sice netrvala 5 hodin, ale zaměstnavatel zohlednil skutečnost, že se zaměstnanec nemohl stravovat jako obvykle v dietní jídelně, a poskytl mu dobrovolné stravné ve výši 100 Kč. Plnění nepodléhá dani z příjmů ze závislé činnosti a ani nevstupuje do vyměřovacích základů pro odvod povinného pojistného, z hlediska zaměstnavatele se jedná o daňově uznatelný náklad.

Nárok na stravné

Zaměstnavatel ve vnitřní směrnici v souladu se zákoníkem práce stanovil následující postup při vyčíslení nároku zaměstnance na stravné podle doby délky trvání v jednom dni a také stanovil postup při snižování stravného:

Tabulka 5 – Výše stravného a snížení stravného

Zaměstnanec vykonal tuzemskou pracovní cestu – počátek dne 10. ledna v 16:00 hodin, konec dne 24. ledna v 15:00 hodin. První a poslední den pracovní cesty bylo zaměstnanci poskytnuto jedno hlavní denní jídlo, ostatní dny měl zaměstnanec bezplatně zajištěna všechna tři hlavní denní jídla.

Tabulka 6 – Výpočet

Občerstvení

Zaměstnavatel vyslal zaměstnance na školení, v jehož průběhu zaměstnanec obdržel kávu, chlebíček a minerálku. Vzhledem k tomu, že zaměstnanci nebylo zajištěno žádné z hlavních denních jídel, není zaměstnavatel oprávněn krátit stravné.

Snídaně je součástí ceny za ubytování

Zaměstnanec vykonal podle pokynů zaměstnavatele dvoudenní pracovní cestu. Nedílnou součástí ceny za ubytování byla také snídaně, kterou ubytovací zařízení podávalo v době od 6:30 do 8:30 hodin. Zaměstnanec však musel z pracovních důvodů vyjet již v 5:30 hodin. Zaměstnavatel zohlednil skutečnost, že zaměstnanci nebyla snídaně poskytnuta, a stravné nesnížil.

Snížení stravného při zajištění stravy třetí osobou

Zaměstnavatel předem informoval zaměstnance, že jej v průběhu pracovní cesty pozve obchodní partner na oběd a z toho důvodu mu bude stravné sníženo o 35 % (pracovní cesta trvala 15 hodin). Postup není v rozporu se zákoníkem práce, neboť zaměstnavatel je oprávněn krátit stravné za poskytnuté jídlo, na které zaměstnanec finančně nepřispěl (krácení není podmíněno tím, že jídlo musí ze svých prostředků hradit pouze zaměstnavatel).

Nárok zaměstnance na stravné

Zaměstnavatel určil počátek i konec pracovní cesty v místě bydliště zaměstnance. Zaměstnanec vyjel v 7:00 hodin z místa bydliště na pracovní cestu, do místa výkonu práce dorazil v 10:00 hodin a určenou práci vykonával do 16:00 hodin. Pracovní cesta byla ukončena v místě bydliště ve 21:30 hodin. Doba trvání pracovní cesty rozhodná pro nárok zaměstnance na stravné 14,5 hodin (7:00 až 21:30 hod.).

S výjimkou níže uvedených případů nelze důvody pro neposkytnutí stravného rozšiřovat.

• Zaměstnanci nenáleží stravné po dobu návštěvy člena rodiny a po dobu dohodnutého přerušení pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance. V těchto případech je obvykle stanoveno, že doba poskytování stravného končí ukončením výkonu práce a opět bude poskytováno současně s opětovným začátkem výkonu práce. Zákoník práce připouští, aby byl dohodnut i jiný postup.

• Zaměstnanci nenáleží stravné při vyslání na pracovní cestu do místa jeho bydliště, které je odlišné od jeho místa výkonu práce nebo pravidelného pracoviště. V těchto případech přísluší zaměstnanci stravné pouze za cestu do místa jeho bydliště a zpět a za dobu výkonu práce v tomto místě.

Pracovní cesta spadá do dvou dnů

• Pracovní cesta začala 7. října ve 20:00 hodin a ukončena byla 8. října ve 3:00 hodiny. První den trvala pracovní cesta 4 hodiny, druhý den 3 hodiny. Pro zaměstnance je výhodné dobu trvání cesty ve dvou dnech sečíst, protože mu tak vznikne nárok na stravné v prvním časovém pásmu.

• Pracovní cesta začala 7. října v 10:00 hodin a ukončena byla 8. října v 10:00 hodin. První den trvala pracovní cesta 14 hodin, druhý den 10 hodin. Pro zaměstnance je výhodnější posoudit oba dny samostatně, neboť mu v obou dnech vznikne nárok na stravné v prvním časovém pásmu.

• Pracovní cesta začala dne 7. října v 8:00 hodin a byla ukončena dne 9. října ve 4:00 hodin. Vzhledem k tomu, že se jedná o třídenní pracovní cestu (přes dvě půlnoci), nelze pro účely stravného dobu trvání cesty v jednotlivých dnech sčítat.

Více tuzemských pracovních cest vykonaných v jednom dni

Při poskytování stravného musíme vycházet ze zásady, že každou pracovní cestu posuzujeme samostatně, a to i v případě více pracovních cest vykonaných v jednom dni.

Více krátkých pracovních cest v jednom dni

Zaměstnanec vykonal během jednoho dne tři krátké pracovní cesty. Podle pokynů zaměstnavatele vyjel z místa pravidelného pracoviště do místa, kde měl vykonat práci, a následně se opět vrátil do místa pravidelného pracoviště:

• I. cesta: od 7:30 do 9:30 hod., tj. 2 hodiny,

• II. cesta: od 11:00 do 12:30 hod., tj. 1,5 hodiny,

• III. cesta: od 13:30 do 16:30 hod., tj. 3 hodiny.

Protože žádná pracovní cesta netrvala 5 hodin, nemá zaměstnanec nárok na stravné.

Více pracovních cest v jednom dni

Zaměstnanec vykonal během jednoho den dvě pracovní cesty. Podle pokynů zaměstnavatele vyjel z místa pravidelného pracoviště do místa, kde měl vykonat práci a následně se opět vrátil do místa pravidelného pracoviště:

• I. cesta: od 6:00 do 11:30 hod., tj. 5,5 hodiny,

• II. cesta: od 14:00 do 20:30 hod., tj. 6,5 hodiny.

Zaměstnavatel ve vnitřní směrnici určil pro pracovní cesty v délce 5–12 hodin stravné v minimální částce stanovené vyhláškou MPSV, tj. ve výši  140 Kč. Zaměstnanec vykonal během jednoho dne dvě samostatné pracovní cesty a náleží mu stravné maximálně ve výši 280 Kč (2 x 140 Kč).

Pracovnice mzdové účtárny se pravidelně několikrát do roka účastní školení v oblasti mzdové problematiky. Účast na školení za účelem prohlubování kvalifikace se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat. Zaměstnavatel je povinen nést související náklady (mzdové náklady a náklady spojené se vzděláváním zaměstnanců).

Pokud se příslušné prohlubování kvalifikace (školení, kurz apod.) zaměstnance koná mimo místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě, jde o pracovní cestu a zaměstnanec má nárok na cestovní náhrady stanovené zákoníkem práce.

Vzhledem k tomu, že prohlubování kvalifikace je posouzeno jako výkon práce v případech, kdy zaměstnavatel nařídí zaměstnanci účast na školení mimo rozvrh pracovní doby, bude se jednat o práci přesčas.

Zaměstnavatel rozvrhl zaměstnancům účtárny pracovní dobu do pětidenního pracovního týdne a současně určil počátek směn v 7:00 hod a konec směn v 15:30 hod. Dne 2. května zaměstnavatel nařídil zaměstnancům účtárny školení v souvislosti se zavedením nového SW, které trvalo od 10:00 hod do 18:00 hod. Doba od 15:30 hod do 18:00 hod je považována za přesčas (doba prohlubování kvalifikace je posouzena jako výkon práce).

Zaměstnanec s pracovní dobou rozvrženou do pětidenního pracovního týdne s počátkem směn v 6:00 hod a koncem ve 14:30 hod., byl zaměstnavatelem vyslán na školení. Vzhledem k tomu, že se školení konalo v jiném místě, než které měl zaměstnanec v pracovní smlouvě sjednáno jako místo výkonu práce, jednalo se o pracovní cestu. Pracovní cesta trvala od 7:00 hod do 14:00 hod, přičemž školení trvalo od 8:00 hod do 13:00 hod. V době od 7:00 hod do 8:00 hod zaměstnanec cestoval do místa konání školení a v době od 13:00 do 14:00 hod. zaměstnanec cestoval zpět do místa výkonu práce.

• Posouzení nároku zaměstnance na cestovní náhrady → Zaměstnanec má po celou dobu trvání pracovní cesty (od 7:00 hod do 14:00 hod) nárok na cestovní náhrady stanovené zákoníkem práce (např. stravné, jízdní výdaje)

• Výkon práce → Přestože zaměstnanec po celou dobu trvání pracovní cesty nevykonával práci sjednanou v pracovní smlouvě (tj. po dobu cesty do místa konání školení a zpět), plat nebo mzda se mu nekrátí (§ 210 ZP).

Zaměstnanec, který měl pracovní dobou rozvrženu stejně jako zaměstnanec v předchozím případě (od 6:00 hod do 14:30 hod.), byl zaměstnavatelem vyslán na pracovní cestu za účelem absolvování školení. Pracovní cesta trvala od 7:00 hod do 18:00 hod, přičemž školení trvalo od 8:00 hod do 17:00 hod. V době od 7:00 hod do 8:00 hod zaměstnanec cestoval do místa konání školení a v době od 17:00 do 18:00 hod. zaměstnanec cestoval zpět do místa bydliště.

• Posouzení nároku zaměstnance na cestovní náhrady → Zaměstnanec má po celou dobu trvání pracovní cesty (od 7:00 hod do 18:00 hod) nárok na cestovní náhrady stanovené zákoníkem práce (např. stravné, jízdní výdaje).

• Výkon práce → Na dobu od 7:00 hod do 8:00 hod, která spadá do stanovené směny, se vztahuje § 210 ZP, a i když zaměstnanec nevykonával práci (cestoval např. autobusem), mzda (plat) se mu nebudou krátit. Doba od 8:00 hod do 17:00 hod je posouzena jako výkon práce (prohlubování…