2.16
Penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření a účet dlouhodobých investic – vyhláška o FKSP od 1. 1. 2022
Ing. Eliška Hryzláková
Poskytování příspěvku na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření upravuje § 12 vyhlášky č. 114/2002 Sb. Z fondu lze přispívat zaměstnanci na penzijní připojištění nebo doplňkové spoření, nejvýše však 100 % částky, kterou se zaměstnanec zavázal hradit ze svých zdrojů. Vyhláška neumožňuje poskytování příspěvku na jiné pojištění než podle zákona č. 42/1994 Sb. a zákona č. 427/2011 Sb.
Do 1. 1. 2020 mohly organizační složky státu a státní příspěvkové organizace hradit za své zaměstnance nejvýše 90 % částky, kterou si hradil zaměstnanec.
Příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky dosud žádné omezení neměly. Mohly hradit za své zaměstnance příspěvek na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření, případně jeho část, v neomezené výši. A to i v případě, že si zaměstnanec na tento typ pojištění vůbec nepřispíval (za podmínky, že měl uzavřenou smlouvu s penzijní společností). K příspěvku zaměstnavatele se však neposkytuje státní příspěvek.
Pro poskytnutí příspěvku je zpravidla uplatněn tento postup:
-
Na základě písemné žádosti zaměstnance může organizace (spolu s odbory) schválit, že příspěvek poskytne. Podmínkou je, že příspěvek z fondu na dané pojištění je schválen v rozpočtu a je uveden v zásadách nebo ve vnitřní směrnici organizace. Zaměstnanec musí mít uzavřenou platnou smlouvu s penzijní společností. Ve smlouvě musí být uvedeno, kolik se zaměstnanec zavázal hradit a kolik bude hradit zaměstnavatel (tuto skutečnost je účastník povinen předem písemně oznámit penzijní společnosti).
-
Lze doporučit, aby na poskytnutí příspěvku uzavřela organizace se zaměstnancem smlouvu, ve které bude uvedeno, kolik bude zaměstnanec přispívat, jak dlouho a další podmínky, které musí zaměstnanec dodržet v případě, že dojde k ukončení pracovního poměru nebo vypoví-li zaměstnanec smlouvu s pojišťovnou apod. Není to ale povinnost, organizace si sama nastaví pravidla ve svých zásadách pro čerpání fondu.
Penzijní reforma přinesla kromě důchodového spoření ve druhém pilíři také další finanční produkt pilíře třetího – doplňkové penzijní spoření. Jde o nástupce penzijního připojištění, které se pro nové klienty uzavřelo v roce 2012. Jako penzijní připojištění je i doplňkové penzijní spoření podporováno státem, ke svým úložkám dostávají jeho účastníci státní příspěvek.
Doplňkové penzijní spoření vzniká na základě smlouvy o doplňkovém penzijním spoření, přičemž touto smlouvou se penzijní společnost zavazuje shromažďovat a obhospodařovat prostředky účastníka v účastnickém fondu nebo více účastnických fondech podle zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů. Účastnické fondy doplňkového penzijního spoření negarantují nezáporné zhodnocení, zato nabízejí různé investiční strategie s různou mírou investičního rizika. Rentu je možné vyplácet několika způsoby, zvláštním případem je takzvaný předdůchod, který přece jenom umožňuje na část prostředků za zvláštních podmínek "sáhnout" několik let před důchodem.
NahoruPojistné na soukromé životní pojištění
Méně časté jsou potom příspěvky poskytované na soukromé životní pojištění, a to v souladu s § 12a vyhlášky č. 114/2002 Sb. Z fondu lze hradit pojišťovně za zaměstnance část pojistného na soukromé životní pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněná k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky, nejvýše však 50 % částky pojistného, kterou se zaměstnanec zavázal hradit, za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let.
Pojistná smlouva na soukromé životní pojištění nesmí zaměstnanci umožňovat za trvání smlouvy žádné výběry. Změní-li se podmínky smlouvy, musí to zaměstnanec zaměstnavateli oznámit nejpozději poslední den kalendářního měsíce, ve kterém změna nastala.
Co se týká…
