Daňové přiznání - elektronická forma podání

Daňové přiznání – elektronická forma podání

Ing. Zdeněk Morávek

Prakticky ze všech daňových zákonů je zcela zřejmé, že elektronická forma komunikace patří mezi moderní trendy daňové správy. Proto i příspěvkové organizace nemohou nechat tuto oblast bez pozornosti, a to i v souvislosti s rostoucím tlakem na zřizování datových schránek těchto subjektů.

 NahoruObecná úprava podání

Obecná úprava podání je vymezena v zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "DŘ"), jako základním procesním daňovém předpisu. Podání lze učinit písemně, ústně do protokolu nebo datovou zprávou:

a) podepsanou uznávaným elektronickým podpisem,

b) odeslanou prostřednictvím datové schránky, nebo

c) s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.

Písemná podání a podání ústně do protokolu musejí být podepsána osobou, která podání činí.

 NahoruPovinnost elektronického podání

Povinnost podávat daňové přiznání elektronicky vyplývá z § 72 odst. 4 DŘ, a to pro ty daňové subjekty nebo jejich zástupce, kteří mají zpřístupněnu datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. V takovém případě je daňový subjekt povinen učinit podání daňového přiznání pouze datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou elektronickou formou, tedy datovou zprávou:

• podepsanou uznávaným elektronickým podpisem,

• odeslanou prostřednictvím datové schránky, nebo

• s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.

První skupinou daňových subjektů s povinnou elektronickou formou je tedy skupina subjektů s datovou schránkou. Jedná se o případy, kdy byla daňovým subjektům či jejich zástupcům zřízena a zpřístupněna datová schránka, a to bez ohledu na to, zda se tak stalo na jejich žádost či povinně přímo ze zákona. Jedná se tedy o subjekty, u nichž se z důvodu existence datové schránky předpokládá schopnost komunikovat elektronickými prostředky. Současně musí platit, že povaha doručované písemnosti se shoduje s právní rolí jejího adresáta, pro niž mu byla datová schránka zřízena. To hraje významnou roli u fyzických osob, kde může být datová schránka zřízena jako datová schránka fyzické osoby nepodnikající, datová schránka fyzické osoby podnikající, v obou dvou případech je zřizována na žádost této osoby. Podnikající fyzické osobě advokátovi, daňovému poradci nebo insolvenčnímu správci je ovšem datová schránka zpřístupněna z moci úřední, ovšem pro právní roli, ve které osoba jedná z hlediska podstaty své profese.

Druhou skupinu daňových subjektů s povinnou elektronickou formou tvoří subjekty, kterým zákon ukládá povinnost nechat si ověřit svou účetní závěrku auditorem. Jak vyplývá z § 20 ZoÚ, jedná se zejména o velké subjekty, které stejně mají zřízenou datovou schránku povinně ze zákona, bude se v převážné míře jednat o právnické osoby. Příspěvkové organizace tuto povinnost ze zákona o účetnictví nemají, rozhodující z pohledu elektronické formy podání tak bude zejména dispozice datovou schránkou. A v tomto případě bude těchto příspěvkových organizací již celá řada.

Je potřeba zdůraznit, že pokud je podání učiněno zástupcem daňového subjektu, zkoumá správce daně existenci zpřístupněné daňové schránky u zástupce a nepřihlíží k situaci u daňového subjektu. Stejně tak v případě, kdy daňový subjekt i přes zastoupení před správcem daně podá určité podání sám, k čemuž je v souladu s daňovým řádem oprávněn, a nesplňuje podmínky pro povinnou elektronickou formu podání, je oprávněn podat toto podání v listinné podobě i za situace, že zástupce daňového subjektu tyto podmínky splňuje (má aktivní datovou schránku).

Pokud tedy daňový subjekt měl povinnost v souladu s § 72 odst. 4 DŘ učinit podání datovou zprávou odeslanou výše uvedeným způsobem, ale neučinil tak, resp. učinil podání jiným způsobem, tj. buď vůbec ne datovou zprávou, nebo datovou zprávou, ale odeslanou jiným než požadovaným způsobem (např. bez elektronického podpisu), musí správce daně aplikovat postup odstranění vad podání. Musí tedy vyzvat příslušný daňový subjekt jako podatele, který vadné podání učinil, k odstranění vad podání a určit mu k tomu přiměřenou lhůtu, jak vyplývá z § 74 odst. 1 DŘ. Výzva obsahuje poučení o následcích spojených s neodstraněním označených vad. Pokud podatel ve stanovené lhůtě všechny vady podání odstraní, jsou zachovány účinky, jako by podání bylo podáno bez vady, řádně a včas. Pokud ale podatel vady podání neodstraní, nebo pokud je odstraní, ale až po stanovené lhůtě, stává se toto podání neúčinným, a to uplynutím posledního dne stanovené lhůty.

 NahoruVýjimka z elektronického podání

Z výše uvedeného postupu ale existuje jedna výjimka, která je obsažena v § 74 odst. 4 DŘ. V souladu s tímto ustanovením platí, že pokud vada podání spočívá pouze v tom, že podání bylo učiněno jinak než elektronicky, ačkoliv mělo být učiněno elektronicky, hledí se na něj jako na podání bez vady. To ale platí pouze pro podání, u nichž tuto skutečnost správce daně předem zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup, což zveřejnil pod odkazem http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/fs-organy-financni-spravy/Seznam-podani-dle-74-odst-4-DR.pdf . Mezi takováto podání patří:

• přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období od roku 2009 včetně,

• vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za zdaňovací období a za části zdaňovacích období od roku 2010 včetně; s výjimkou vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti podle § 38j odst. 6 ZDP,

• vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických nebo právnických osob za zdaňovací období a za části zdaňovacích období od roku 2010 včetně,

• přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období od roku 2009 včetně,

• přiznání k dani silniční za zdaňovací období od roku 2009 včetně,

• přiznání k dani z nemovitých věcí / přiznání k dani z nemovitostí na zdaňovací období od roku 2011 včetně,

• hlášení k záloze na odvod z loterií a jiných podobných her podle § 41g zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, za zdaňovací období a části zdaňovacích období od roku 2013 včetně,

• přiznání k odvodu z loterií a jiných podobných her podle § 41f zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, za odvodové období a části odvodových období od roku 2013 včetně,

• přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období od roku 2009 včetně,

• přihláška k registraci pro fyzické osoby,

• přihláška k registraci pro právnické osoby,

• přihláška k registraci pro plátcovy pokladny,

• přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty,

• oznámení o změně registračních údajů,

• žádost o zrušení registrace.

Lze tak shrnout, že podmínky aplikace § 74 odst. 4 DŘ jsou následující:

1. Daňový subjekt jako podatel učiní podání, tj. podá daňové přiznání jinak než elektronicky, např. v případě daňových přiznání jako formulářových podání v listinné podobě.
2. Současně musí platit, že toto podání nemá jinou vadu, kromě toho, že nebylo podání elektronicky, správce daně by tedy v případě výzvy k odstranění vad podání žádnou jinou vadu neuváděl.
3. A současně musí platit, že pro tento druh podání byla správcem daně zveřejněna informace, že se na ně vztahuje režim podle § 74 odst. 4 DŘ.

 NahoruSankce za porušení elektronické formy

Pokud je jiná než povinná elektronická forma podání jedinou vadou takového podání, je považováno za podání bezvadné, správce daně jej zpracuje, avšak za nedodržení povinné elektronické formy uloží pokutu ve výši 2 000 Kč podle § 247a DŘ. Kromě pokuty 2 000 Kč může správce daně uložit pokutu do 50 000 Kč, pokud daňový subjekt nesplněním povinnosti učinit podání elektronicky závažně ztěžuje správu daní.

U těchto podání tedy správce daně nadále nebude vyzývat k odstranění vady (pokud bude jediná vada spočívat v podání jinou než elektronickou formou) a nebude tak trvat na činění podání elektronicky, avšak nedodržení povinné elektronické formy je sankcionováno pokutou podle § 247a DŘ.

Je zjevné, že tato možnost je v daňovém řádu obsažena pro ty případy, kdy je pro správce daně celkově efektivnější tento typ podání zpracovat než řešit vady složitým postupem výzvy k odstranění vad podání, jak je uvedeno výše. Současně ale tento postup musí být doprovázen uvedenou sankcí, aby bylo zřejmé, že se nejedná o řádný typ podání, a aby tím byla vytvářena motivace daňových subjektů pro dodržení povinné elektronické formy…