Daň z nemovitých věcí

Daň z nemovitých věcí

Ing. Zdeněk Morávek

 NahoruPojem

Daň z nemovitých věcí je daní přímou majetkového typu, která postihuje konkrétní majetek – nemovitou věc. Daň z nemovitých věcí je upravena zejména zákonem č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále "ZDN"), tento zákon byl významně novelizován s účinností od 1. 1. 2024 zákonem č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů. Kromě ZDN je nutné se řídit i celou řadou souvisejících právních předpisů, zejména zákonem č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "NOZ"), a také důležitou vyhláškou č. 298/2014 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "vyhláška č. 298/2014 Sb."), která byla naposledy zásadně novelizována vyhláškou č. 351/2023 Sb.

Jak vyplývá z § 498 NOZ, nemovité věci jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá. Dále § 506 NOZ stanoví, že součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. Není-li podzemní stavba nemovitou věcí, je součástí pozemku, i když zasahuje pod jiný pozemek. Jedná se o zásadu superficies solo cedit, podle které je zásadně věcí nemovitou pouze pozemek a stavba na něm umístěná je součástí tohoto pozemku. Vlastník pozemku je tak zásadně též i vlastníkem stavby umístěné na tomto pozemku.

ZDN však tuto zásadu zakotvenou v NOZ v podstatě opouští, protože daň z nemovitých věcí je tvořena daní z pozemků a daní ze staveb a jednotek. Výslovným uvedením jednotek se respektuje jejich specifická právní úprava v NOZ. Jak vyplývá z § 1159 NOZ, jednotka zahrnuje byt jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné. Jednotka je věc nemovitá.

V případě daně z nemovitých věcí platí základní zásada, že nemovité věci této dani podléhají bez ohledu na to, zda jsou využívány k podnikání či nikoliv, na rozdíl např. od silniční daně.

Pro úplnost ještě doplňme, že daň z nemovitých věcí je významným příjmem rozpočtu obcí. V souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 243/2000 Sb. je výnos daně z nemovitých věcí daňovým příjmem rozpočtu obcí, přičemž příjemcem je ta obec, na jejímž území se nemovitá věc nachází. Toto pravidlo zůstalo zachováno i přes velké diskuze, které byly vedeny v rámci přijímání konsolidačního balíčku.

 NahoruDaň z nemovitých věcí u PO

Na úvod je hned vhodné předeslat, že příspěvkových organizací územních samosprávních celků se bude daň z nemovitých věcí týkat pouze tehdy, pokud budou vlastníky nemovitých věcí. Pokud se bude jednat pouze o svěřený majetek, poplatníkem daně bude zřizovatel.

Jinak tomu ale bude u státních příspěvkových organizací, které ZDN za poplatníka jednoznačně prohlašuje ve vztahu k majetku ve vlastnictví České republiky.

Na úvod uveďme, že novela zákona o dani z nemovitých věcí provedená konsolidačním balíčkem zavádí § 1a ZDN, který provazuje zákon o dani z nemovitých věcí na stav evidovaný v katastru nemovitostí a vymezuje pojmy používané v tomto zákoně. Uvedené ustanovení nově definuje některé druhy zdanitelných staveb, konkrétně budovu garáže a budovu pro rodinnou rekreaci. Z této nové úpravy vyplývá, že u garáží není nově rozhodující, zda je zdanitelná stavba užívána jako garáž, ale zda je evidována v katastru nemovitostí se způsobem využití garáž. V tomto případě tak může vzniknout povinnost podat daňové přiznání z důvodu zařazení budovy do jiné sazby daně.

Podobně jako u garáží se postupuje i v případě budov pro rodinnou rekreaci, kterou se rozumí zdanitelná stavba se způsobem využití stavba pro rodinnou rekreaci, budova rodinného domu užívaná pro rodinnou rekreaci a objekt k bydlení užívaný pro rodinnou rekreaci. Nezáleží tedy na tom, zda způsob využití stavby evidovaný v katastru nemovitostí odpovídá skutečnému stavu. V daném případě ale platí, že změna spočívající v zařazení do sazby daně pro budovy pro rodinnou rekreaci nebo jiné budovy tvořící příslušenství k budově rodinného domu bude provedena správcem daně z moci úřední na základě přechodných ustanovení dle bodu 2 písm. d) novely zákona o dani z nemovitých věcí, poplatníkovi tedy nevzniká povinnost podat daňové přiznání.

Dále § 1a odst. 1 ZDN definuje jednotlivé pojmy ve vztahu k pozemkům. U většiny pozemků je při jejich definici uvedena jednoznačná vazba na druh pozemku evidovaný v katastru nemovitostí, a to s ohledem na odstavec 4 předmětného ustanovení, dle kterého se druhem pozemku rozumí druh pozemku evidovaný v katastru nemovitostí bez ohledu na to, zda odpovídá skutečnému stavu, nebo se druhem pozemku rozumí druh pozemku podle katastrálního zákona nejblíže odpovídající skutečnému stavu pozemku, není-li o pozemku v katastru nemovitostí evidován žádný druh pozemku. Druh pozemku není evidován zpravidla u pozemků, které jsou v katastru nemovitostí evidovány v tzv. zjednodušené evidenci, kdy se může jednat o pozemky odpovídající druhu pozemku orná půda, trvalý travní porost nebo lesní pozemek.

Dále je zde nově definován pojem zemědělský pozemek, za který je považován zemědělský pozemek podle katastrálního zákona. Zemědělskými pozemky se tedy rozumí orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty podle § 3 odst. 2 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Ustanovení § 1a odst. 1 ZDN dále nově definuje pozemky, které jsou ve znění zákona o dani z nemovitých před věcí novelou specifikovány v § 6 ZDN. Jedná se o stavební pozemky a zpevněné plochy pozemků. Nedošlo zde ale k pouhému přesunutí definic z § 6 ZDN věcí před novelou, ale dochází zde k věcným změnám. V případě stavebního pozemku dochází k vypuštění podmínky, že se musí jednat o pozemek dosud nezastavěný zdanitelnou stavbou. Dále se potvrzuje, že je-li stavebním pozemkem pouze část pozemku, hledí se na ni a na zbývající část pozemku pro účely daně z nemovitých věcí jako na dva samostatné pozemky.

V případě zpevněných ploch pozemku dochází oproti stávající právní úpravě k vypuštění vazby na druh pozemku, takže zpevněná plocha pozemku se může nacházet na jakémkoliv druhu pozemku, který je předmětem daně. I tady se potvrzuje skutečnost, že je-li zpevněnou plochou pozemku pouze část pozemku, hledí se na ni a na zbývající část pozemku pro účely daně z nemovitých věcí jako na dva samostatné pozemky.

 NahoruDaň z pozemků

Předmět daně

Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území ČR evidované v katastru nemovitostí. Z toho tedy vyplývá, že předmětem daně nejsou pozemky, které nejsou na území ČR, a pozemky, které nejsou evidované v katastru nemovitostí. Vymezení pozemku je obsaženo v § 2 písm. a) zákona č. 256/2013 Sb., stejný zákon vymezuje i katastr nemovitostí.

Pozemek je předmětem daně z pozemků jako parcela ve smyslu § 2 písm. b) katastrálního zákona, tedy jako pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem. Podle § 3 odst. 1 katastrálního zákona se totiž pozemky v katastru nemovitostí evidují v podobě parcel. Předmětem daně z pozemků je také pozemek evidovaný v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem ve smyslu § 8 písm. b) katastrálního zákona.

Naopak předmětem daně nejsou zejména pozemky zastavěné zdanitelnými stavbami v rozsahu zastavěné plochy stavby. Jde o pozemky zastavěné budovami a inženýrskými stavbami uvedenými v příloze ZDN, tedy takovými stavbami, které jsou předmětem daně. Pokud by se jednalo o stavby, které předmětem daně nejsou, potom se vyjmutí pozemku z předmětu daně neuplatní. Důvodem této úpravy je vyloučení situace, aby se z jedné nemovité věci hradila současně daň z pozemků i daň ze staveb a jednotek. Pokud je zastaven zdanitelnou stavbou, podléhá jen dani ze staveb, nikoli dani z pozemků.

Ostatní případy se budou příspěvkových organizací týkat zřejmě pouze okrajově, proto velice stručně. Předmětem daně dále nejsou:

• lesní pozemky v rozsahu, v němž jsou lesy ochrannými nebo lesy zvláštního určení podle lesního zákona, (§ 7 a § 8 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů), tato změna nabývá účinnosti až od 1. 1. 2025. Nová právní úprava vyjímá z předmětu daně pouze části lesních pozemků v rozsahu, v němž jsou lesy ochrannými nebo lesy zvláštního určení podle lesního zákona. To znamená, že nově předmětem daně z pozemků nebude pouze část pozemku, na které se nachází výše uvedené druhy lesů, nikoliv celý pozemek. Na základě této změny vznikne poplatníkům povinnost podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí na zdaňovací období roku 2025.

• vodní plochy, a to včetně rybníků s loužicích k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb, které tedy již také od roku 2024 budou mimo předmět daně. Na základě přechodných ustanovení k novele zákona nevzniká dotčeným poplatníkům povinnost podat daňové přiznání, vyjmutí z předmětu daně provede správně daně z moci úřední,

• pozemky určené pro obranu České republiky,

• pozemky v rozsahu odpovídajícím výši spoluvlastnických podílů na nich, které jsou součástí zdanitelných jednotek v budově bytového domu, a jiné pozemky ve spoluvlastnictví vlastníků zdanitelných jednotek v budově bytového domu užívané společně s těmito jednotkami, a to v rozsahu odpovídajícím výši spoluvlastnických podílů těchto spoluvlastníků na nich; protože tyto pozemky jsou součástí jednotky, měly by být takto i zdaněny, a nejsou proto samostatně předmětem daně z pozemků, předmětem zdanění je jednotka jako nemovitá věc.

Pozemky, které budou ve spoluvlastnictví vlastníků jednotek v budově bytového domu a budou užívány společně s těmito jednotkami, mohou být buď součástí této zdanitelné jednotky, nebo nikoliv. Vyloučeny z předmětu daně tak mohou být i pozemky z druhé uvedené skupiny, tedy i ty, které nejsou součástí zdanitelné jednotky, konkrétně se jedná o jiné pozemky ve spoluvlastnictví vlastníků zdanitelných jednotek v budově bytového domu užívané společně s těmito jednotkami, a to v rozsahu odpovídajícím výši spoluvlastnických podílů těchto spoluvlastníků na nich. Skutečnost, že tyto výše uvedené pozemky nebudou předmětem daně z pozemků, bude zohledněna v rámci zdanění samotných jednotek, a to vyšším koeficientem 1,22 při úpravě podlahové plochy na základ daně jednotky.

Zrekapitulujme, že pozemek, který je součástí zdanitelné jednotky, je vždy vyjmutý z předmětu daně. Jiné pozemky, které součástí zdanitelné jednotky nejsou, jsou vyjmuty z předmětu daně pouze za stanovených podmínek.

Ovšem aby platilo výše uvedené ohledně vyloučení z předmětu daně, musí se jednat o budovu bytového domu. Pokud se bude jednat o jinou budovu, budou tyto pozemky předmětem daně z pozemků a zdaňovány odpovídajícím způsobem podle jejich druhu v souladu se zápisem v katastru nemovitostí. Jedná se o poměrně složitou problematiku, ale v případě příspěvkových organizací spíše okrajovou.

Pozemky osvobozené od daně

V případě daně z pozemků je v § 4 ZDN vymezen poměrně široký okruh pozemků osvobozených od této daně. Jedná se o pozemky, které sice pod předmět daně spadají, ale daň se z nich za předem stanovených podmínek neplatí. Tyto případy se mohou často týkat právě pozemků souvisejících nějak s příspěvkovými organizacemi, proto je vhodné je blíže konkretizovat. V některých případech je nutné splnit i další podmínky pro osvobození, jednotlivé případy se liší také tím, zda je či není nutné osvobození uplatnit v daňovém přiznání. Jedná se o následující případy:

A) Pozemky ve vlastnictví České republiky – tento případ se bude týkat zejména státních příspěvkových organizací, kdy pozemek je ve vlastnictví státu a této příspěvkové organizaci je svěřen do správy. Nejedná se ale o osvobození automatické, je nutné zohlednit § 4 odst. 3 ZDN.

Pozemky ve vlastnictví České republiky jsou totiž osvobozeny od daně z pozemků, nejsou-li využívány k podnikání, pronajímány nebo propachtovány; jsou-li tyto pozemky pronajaty nebo propachtovány obci, kraji nebo organizační složce státu anebo příspěvkové organizaci, jsou osvobozeny za předpokladu, že nejsou využívány k podnikání. Další podmínkou osvobození je, že k těmto pozemkům není zřízeno právo stavby.

Osvobození není nutné uplatňovat v daňovém přiznání.

B) Pozemky ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí – osvobozeny tedy nejsou ty pozemky, které se nacházejí na katastru jiné obce, v tomto případě je nutné zkoumat, zda není možné uplatnit osvobození podle jiného ustanovení. Takové případy u příspěvkových organizací určitě nastávat budou, logicky hlavně u organizací zřizovaných obcemi. Osvobození není nutné uplatňovat v daňovém přiznání. Podmínkou osvobození je, že k těmto pozemkům není zřízeno právo stavby. Nově jsou osvobozeny také pozemky zatížené právem stavby, pokud je stavebníkem obec, na jejímž území se nacházejí.

C) Pozemky ve vlastnictví kraje, které se nacházejí v jeho územním obvodu – jedná se o obdobnou situaci jako u obcí, ale na rozdíl od obcí se nejedná o osvobození absolutní, podmínkou je, že tyto pozemky nejsou využívány k podnikání nebo pronajímány nebo propachtovány. A stejně jako v předchozích případech, podmínkou osvobození je, že k těmto pozemkům není zřízeno právo stavby.

D) Pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou veřejně přístupného památkového objektu prohlášeného za kulturní památku, který je buď ve vlastnictví ČR (což může mít dopad zejména na státní příspěvkové organizace) nebo je přístupný z důvodů výchovně vzdělávacích na základě písemné smlouvy uzavřené mezi Ministerstvem kultury a vlastníkem – osvobození není možné vztáhnout na pozemky, které sice náležejí k objektu, jež požívá ochrany jako kulturní památka, pokud tento objekt je využíván jen k soukromým účelům a není veřejně přístupný.

E) Pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou nebo jednotkou sloužící:

1. škole nebo školskému zařízení zapsanému ve školském rejstříku,
2. poskytování péče o děti do 3 let věku na základě oprávnění provozovat živnostenské podnikání,
3. muzeu nebo galerii, které spravují sbírky zapsané do centrální evidence sbírek muzejní povahy vedené Ministerstvem kultury,
4. knihovně vedené v evidenci knihoven,
5. veřejnému archivu podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu,
6. zdravotnickému zařízení uvedenému v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb nebo v rozhodnutí o registraci,
7. zařízení sociálních služeb,
8. fundaci nebo ústavu k jimi vykonávané veřejně prospěšné činnosti,
9. spolku zdravotně postižených občanů,
10. zařízení služby péče o dítě v dětské skupině podle zákona upravujícího poskytování služby péče o dítě v dětské skupině,
11. sociálnímu družstvu.

Podmínkou pro osvobození těchto pozemků je skutečnost, že nejsou využívány k podnikání nebo pronajímány nebo propachtovány.

Nárok na osvobození je nutné uplatnit v daňovém přiznání.

F) Pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou nebo jednotkou sloužící výlučně:

1. k asanaci kontaminovaných pozemků, podzemních vod a objektů,
2. pro skládky odpadů splňující podmínky stanovené pro provoz skládky podle právních předpisů upravujících odpady,
3. provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW,
4. provozu výroben elektřiny využívajících energii větru,
5. provozu výroben elektřiny nebo tepla využívajících energie bioplynu, pokud je získaná energie dodávána do sítě nebo dalším spotřebitelům,
6. pro zdroje využívající geotermální energie včetně tepelných čerpadel, které dodávají teplo spotřebitelům,
7. pro čistírny odpadních vod,
8. rozvodnému tepelnému zařízení podle energetického zákona.

Jedná se tedy o pozemky, které tvoří jeden funkční celek se stavbou sloužící výlučně k ekologickým nebo energetickým účelům, a to k nakládání s odpady, k asanaci zasažených pozemků a pro čistírny odpadních vod. V případě energetických účelů se jedná zejména o případy využívání alternativních zdrojů energie.

Nárok na osvobození je v tomto případě nutné uplatnit v daňovém přiznání.

G) Pozemky, na nichž jsou zřízena veřejná a neveřejná pohřebiště podle zákona upravujícího pohřebnictví – osvobození není nutné uplatnit v daňovém přiznání.

H) Pozemky v rozsahu, v jakém se na nich nachází veřejná prostranství, veřejně přístupná sportoviště a veřejně přístupná účelová komunikace jiná než podle písmene o), zpravidla veřejně přístupné lesní cesty, polní cesty, turistické stezky, cyklostezky a přístupové cesty k vodě. Pojen veřejná prostranství je definován v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (stejně tak jako v zákoně č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze) a obsahuje i veřejně přístupné parky. Veřejným prostranstvím jsou podle § 34 zákona č. 128/2000 Sb. všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví tohoto prostoru. – podmínkou pro osvobození od daně z pozemků je skutečnost, že nejsou využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány či propachtovány, osvobození není nutné uplatnit v daňovém přiznání.

I) V případě příspěvkových organizací zabývajících se zemědělstvím nebo lesním hospodářstvím by mohlo být uplatněno osvobození zemědělských pozemků (na dobu 5 let) a lesních pozemků (na dobu 25 let), pokud byly tyto pozemky po rekultivaci technickým opatřením nebo biologickým zúrodňováním vráceny zemědělské nebo lesní výrobě. Tyto skutečnosti je poplatník povinen správci daně prokázat, navrácení rekultivovaného pozemku zemědělské výrobě bude potvrzeno rozhodnutím vydaným v řízení o využití pozemku, které na návrh vlastníka nebo nájemce pozemku potvrdí přeměnu nezemědělské půdy na zemědělskou, navrácení pozemku lesní výrobě bude potvrzeno rozhodnutím orgánu státní správy lesů, které se vydává na návrh vlastníka nebo s jeho souhlasem a kterým se daný pozemek stává pozemkem určeným k plnění funkce lesa. Osvobození se uplatňuje v daňovém přiznání.

J) V rozsahu zastavěné plochy uvedených staveb pozemky zastavěné stavbou podle stavebního zákona:

1. upravující vodní tok,
2. přehrady,
3. sloužící ochraně před povodněmi,
4. sloužící k závlaze a odvodňování pozemků,
5. vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody,
6. kanalizačních stok, kanalizačních objektů nebo čistíren odpadních vod, jakož i určenou k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací, nebo
7. přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy nebo rozvodného tepelného zařízení podle energetického zákona.

Osvobození není nutné uplatňovat v daňovém přiznání.

K) Pozemky zastavěné stavbou podle stavebního zákona, která je dálnicí, silnicí, místní komunikací, veřejnou účelovou komunikací, stavbou drah a na dráze, leteckou, vodních cest a přístavů, pokud jsou v souladu s kolaudačním rozhodnutím nebo kolaudačním souhlasem stavebního úřadu užívány k veřejné dopravě, a to v rozsahu zastavěné plochy těchto staveb, a jiné pozemky určené pro veřejnou dopravu. Od daně z pozemků jsou osvobozeny pozemky, které slouží jako komunikace, ovšem daná komunikace musí být stavbou. Ani v tomto případě není nutné osvobození uplatňovat v daňovém přiznání.

L) Pozemky tvořící funkční celek s veřejnou monitorovací sítí zajišťující informace o stavu jednotlivých složek životního prostředí financované z veřejných rozpočtů – důležité je zdůraznit, že taková síť je v souladu s § 509 NOZ samostatnou věcí a není součástí pozemku, na kterém je zřízena. Osvobození je nutné uplatnit v daňovém přiznání.

M) Pozemky s významnými krajinnými prvky – jedná se o ustanovení novelizované zákonem č. 364/2019 Sb. S účinností od 1. 1. 2020 jsou osvobozeny pozemky v rozsahu, v jakém se na nich nachází:

1. ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně,
2. krajinný prvek skupina dřevin, stromořadí, travnatá údolnice, mez, příkop nebo mokřad, pokud je tento prvek evidován v evidenci ekologicky významných prvků podle zákona upravujícího zemědělství, nebo
3. příkop, mokřad, močál, bažina, skalní útvar, rokle nebo strž, pokud jde o pozemky ostatních ploch mimo zastavěné území obce, které nejsou užívány k podnikání. Osvobození těchto pozemků bude ale zrušeno od 1. 1. 2025 z důvodu složitého prokazování nároku na osvobození. Od 1. 1. 2024 se ale na tyto pozemky bude vztahovat nižší sazba daně. Pozemky evidované v katastru nemovitostí s druhem pozemku ostatní plocha se způsobem využití neplodná půda, zamokřená plocha, mez, stráň nebo zeleň budou nově podléhat sazbě daně 0,08 Kč za m².

Upozornit je nutné zejména na druhou skupinu uvedených pozemků, protože v případě, že tyto krajinné prvky nebudou v uvedené evidenci do 31. 12. 2021 zaevidovány, nebudou splněny podmínky pro osvobození těchto pozemků a poplatníci si nebudou moci na následující zdaňovací období uplatnit nárok na jejich osvobození. Těmto poplatníkům vznikne povinnost podat daňové přiznání na zdaňovací období roku 2022.

Osvobození těchto pozemků je nutné uplatnit v daňovém přiznání.

V řadě případů je osvobození podmíněno skutečností, že pozemek tvoří jeden funkční celek s příslušnou stavbou. Jak vyplývá z § 4 odst. 2 ZDN, pozemkem tvořícím jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou nebo jednotkou se rozumí část pozemku nezbytně nutná k provozu a plnění funkce této zdanitelné stavby nebo jednotky. Je tedy vždy nutné posoudit, jaká část pozemku je tou částí nezbytně nutnou, a právě jenom tu část osvobodit.

Osvobození se vztahuje i na část pozemku, neposuzuje se tedy pozemek jako celek. Pokud tedy např. část pozemku ve vlastnictví kraje bude pronajímána a část nikoliv, osvobozena bude pouze ta část pozemku, která není pronajímána. Případné částečné pronajímání příslušného pozemku tak neznamená automaticky zánik nároku na osvobození celého pozemku.

Je tedy zřejmé, že osvobození od daně je v případě pozemků poměrně široké a řada těchto případů se může týkat příspěvkových organizací, případně územních samosprávných celků, které je zřizují.

Poplatník daně

Poplatníkem daně je v prvé řadě vlastník pozemku, to je zásadní zejména u příspěvkových organizací zřízených obcí nebo krajem, protože pokud by měly být poplatníkem daně, musí se jednat o pozemky, které jsou v jejich vlastnictví, pokud se jedná o svěřený majetek, poplatníkem je obec nebo kraj jako vlastník.

V případě pozemku ve vlastnictví České republiky je poplatníkem státní příspěvková organizace, která je příslušná hospodařit s tímto majetkem státu, význam to bude mít ale zejména tehdy, pokud se bude jednat o pozemek, který nebude splňovat podmínky osvobození.

Doplňme, že poplatníkem může být také nájemce nebo pachtýř, v některých případech i uživatel.

Výpočet daně

Rozhodující parametry pro výpočet daně, tj. základ daně a sazba daně, jsou stanoveny odlišně pro jednotlivé pozemky, které vycházejí zejména z vymezení pozemků v § 1a ZDN.

Připomeňme, že pro účely daně z nemovitých věcí se druhem pozemku rozumí druh pozemku evidovaný v katastru nemovitostí bez ohledu na to, zda odpovídá skutečnému stavu, nebo podle katastrálního zákona nejblíže odpovídající skutečnému stavu pozemku, není-li o pozemku v katastru nemovitostí evidován žádný druh pozemku. Pro rozhodování, o jaký druh pozemku se jedná, je tedy rozhodující zápis v katastru nemovitostí, resp. co je uvedeno na výpise z katastru.

Základem daně může být:

• cena pozemku u zemědělských pozemků, a to u orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů; cena půdy se zjistí jako součin skutečně výměry pozemku v m² a průměrné ceny půdy stanovené na 1 m² vyhláškou č. 298/2014 Sb.,

• u lesních pozemků se základ daně stanoví jako součin skutečné výměry pozemku v m² a částky 3,80 Kč.

• skutečná výměra pozemku v m² u ostatních pozemků, které nejsou uvedeny v předchozích odstavcích; z kontextu zákona vyplývá, že se jedná o zastavěné plochy a nádvoří, stavební pozemky, zpevněné plochy pozemků a ostatní plochy, pokud jsou předmětem daně.

Novela nově zavádí § 5a ZDN., ve kterém se definují skupiny pozemků. Pro vymezené skupiny bude moci obec stanovit obecně závaznou vyhláškou místní koeficient. Na jednotlivé skupiny jsou následně navázány sazby daně. Skupiny pozemků jsou dle § 5a definovány následovně:

• vybrané zemědělské pozemky jsou pozemky orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad nebo ovocných sadů,

• trvalé travní porosty jsou pozemky trvalých travních porostů,

• lesní pozemky jsou lesní pozemky,

• zemědělské zpevněné plochy pozemku jsou zpevněné plochy pozemku užívané k podnikání pro zemědělskou prvovýrobu, lesní hospodářství nebo vodní hospodářství nebo zařazené do obchodního majetku podle zákona upravujícího daně z příjmů, je-li poplatníkem daně podnikatel převážně podnikající v některé z výše uvedených oblastí podnikání, pokud tyto zpevněné plochy nejsou současně užívány pro jinou oblast podnikání,

• ostatních zpevněných ploch pozemku zpevněné plochy pozemku jiné než ve výše uvedeném bodu,

• stavební pozemky jsou stavební pozemky,

• nevyužitelné ostatní plochy jsou ostatní plochy se způsobem využití neplodná půda, zamokřená plocha, mez, stráň nebo zeleň,

• jiné plochy jsou ostatní plochy se způsobem využití jiná plocha,

• vybraných ostatních ploch jsou ostatní plochy jiné než výše uvedené,

• zastavěných ploch a nádvoří jsou zastavěné plochy a nádvoří.

Pokud je zpevněná plocha pozemku užívána k různým druhům podnikání a nelze-li vymezit její části užívané k jednotlivým druhům podnikání, zahrnuje se do skupiny ostatních zpevněných ploch pozemku.

Pro jednotlivé druhy pozemků je sazba daně stanovena odlišně, a to následovně:

• vybrané zemědělské pozemky 1,35 %,

• trvalé travní porosty 0,45 %,

• lesní pozemky 0,45 %

• stavební pozemky 3,50 Kč/m²,

• zastavěné plochy, nádvoří a ostatní neuvedené pozemky 0,35 Kč/m²,

• nevyužitelné ostatní plochy 0,08 Kč/m²,

• jiné plochy 0,35 Kč/m²,

• vybrané ostatní plochy 0,35 Kč/m²,

• zemědělské zpevněné plochy pozemků 1,80 Kč/m²,

• ostatní zpěvné plochy pozemků 9,00 Kč/m².

Sazba daně u stavebních pozemků, tj. 3,50 Kč, se dále násobí koeficientem velikosti obce, který se pohybuje od 1,0 do 4,5, rozhodující je počet obyvatel obce podle posledního sčítání lidu. Obec může obecně závaznou vyhláškou tento koeficient také snížit nebo zvýšit. Aktuální koeficienty lze nalézt také na webu Finanční správy, a to pod tímto odkazem .